Dýně používám v kuchyni dosti různorodě, tak by teď v sezóně byla škoda recepty nepřipomenout. Vařím slaná jídla i moučníky,
Špagetová dýně vydrží hodně dlouho, klidně do jara, tak je nejlepší si jich pár pořídit, dokud jsou teď levnější. Stačí ji nechat v suchu na polici. V různých fit dietách budou tvrdit, že dýní nahradíte těstoviny, ale je to pořád jen zelenina, takže spíše se hodí takovou zapečenou špagetovku zakousnout aspoň pečivem.
Nejprve dýni upeču, když jsem ji předtím překrojila. V jednom návodu radili krájet napříč, že pak budou špagety delší, ale nezdálo se mi. To už radši na silná kolečka, budou pečená dřív, ale jde to špatně naporcovat. Zkusila bych příště sekáček. Podélné půlky se pečou dobře a hodí se pak k naplnění. Semínka vydlabu, dýni trochu posolím, může se zakápnout olejem. Položím do pekáčku, je celkem jedno, zda řeznou plochou nahoru nebo dolů. Spíš nahoru, aby se odpařila voda a bylo snazší zkontrolovat, zda už je dýně upečená. To se vidličkou musí pěkně dělit na špagetky, jinak je málo.
Dýňové špagety je možno hned konzumovat s nějakou omáčkou typu boloňské, sýrovou omáčkou, jako carbonara a podobně. Neuděláte chybu s kořeněním středomořskými bylinami, česnekem, paprikami, rajčaty, houbami. Může být s masem i bez.
Masovozeleninovou směs si podusím, zatímco se dýně peče. Může se použít i zbytek nějakého masa nebo slaniny. K sýrové náplni se smetanou se zase hodí špenát a česnek. Pak promíchám se špagetkami dýně a naplním do vydlabaných slupek, posypu trochu sýrem a zapeču.
Ještě mám další tip, zatím nevyzkoušený: smetana se sýrem a kořením se smíchá, nalije se rovnou do syrové dýně a peče se najednou. Pak se jen vzniklé špagetky promíchají s omáčkou vprostřed.
Vcelku podobně, i když s jiným výsledkem, zacházím s dýní máslovou, tou hruškovitého tvaru. Vydrží snad nejdéle a nezmění chuť ani konzistenci, nemá tendenci k zahnití. Také ji upeču. Příhodné tvary s prohlubní si přímo říkají o nějakou náplň. Zajímavá byla dýně plněná fazolemi podle kuchařky ze Santa Fé z Nového Mexika. Orestovala jsem naťovou cibuli a česnek, řapíkový celer, rajčata. Ta mohou být čerstvá nebo sekaná z plechovky. Zelenou nať (cibulka, petržel, ev. koriandr) jsem přidala později. Do směsi jsem zamíchala ještě plechovku velkých fazolí a ochutila ji mexickou zelenou omáčkou, pěkně ostrou. S dýněmi jsem rovnou podávala, dužina šla od slupky lehce stáhnout. Za přílohu se hodí kousek pečiva nebo tortila.. Pro zatvrzelé masožravce se může ještě doplnit dobrou klobáskou pokrájenou na kolečka a opečenou.
Slaný chlebíček podle Dity P. jsem našla kdysi v magazinu Albert. Množství surovin jsem upravila na menší chlebíčkovou obdélníkovou formu (16 cm dlouhou) a na jednu dávku pyré (350 g). Troubu jsem předehřála na 180-200 stupňů. Na těsto jsem smíchala 350 g polohrubé mouky, 2 lžíce polenty (krupice), 2 lžíce parmezánu, 2 lžíce sekaného rozmarýnu, 2 lžičky soli a 2 lžičky prášku do pečiva. Přidala jsem 350 g dýně a 150-170 ml mléka a promíchala. Formu jsem vyložila pečícím papírem. To je vše, ještě se můžou navrch přidat dýňová semínka. Peklo se dlouho, jistě celou hodinu. Chlebík musí být dozlatova, mít pevnou kůrku a být uvnitř skoro suchý, úplně to asi nepůjde. Dlouho se mi těsto na zabodnutý nůž lepilo. Po vychladnutí ale byl chleba výborný, krásně vybarvený. Ochucení parmezánem a rozmarýnem připomínalo středomoří. Tak jsme k němu zkusili chorrizo a fuet, ani pršut by nebyla špatná volba! I s camembertem chutnal dobře.
Ze sladkých receptů ještě přidávám jednoduché dýňové sušenky čili cookies.
Těsto má mít konzistenci zmrzliny, no budiž, a taky se dá nabírat malými zmrzlinovými kleštěmi, aby kopečky byly pravidelné a rozteklé sušenky rovněž. Použila jsem lžíci, ale nejsem si jistá, zda bych dosáhla kulatějších cookies s tím doporučeným nářadím. . Na těsto jsem využila mixér.
Vzala jsem 2 vejce, 200 g cukru (třtinového), rozpuštěný tuk 120 g (slunečnicivý olej 120 ml), 250 g polohrubé mouky a dýňové pyré – čtvrt litru. Do mouky jsem přidala půl lžičky soli, lžičku prdopeče, lžičku sody, mírně navršené. Pak už jen koření – skořice více, skoro lžičku, špetku až dvě mletého zázvoru a tlučeného hřebíčku a trochu muškátového oříšku a nového koření. SUšenky se pečou asi 15 až 20 minut, dá se zkusit árátkem, zda už jsou dost. Vypadají hezky ozdobené bílkovou citronovou polevou,
Posledním tipem je velmi jednoduché použití syrové dýně do běžného štrúdlu, jen počítejte, že nebude mít tu nakyslost jako jablka a podobně, ale bude sladká, inu jako dýně. Výborný je tento dýňový závin z tvarohového těsta, z 1/4 kg másla, mouky i tvarohu vyjdou dva štrúdly. Je lepší těsto nechat odležet v ledničce aspoň půl hodiny nebo do druhého (třetího) dne. Na náplň nakrájím menší dýni hokaido na měsíčky a nastrouhám na tenčí plátky. Okrájím jen nepěkná místa slupky. Osladím tak 5-6 lžicemi cukru a kořením, jak popsáno výše. Dobrá je i citronová nebo pomerančová kůra. Záviny potřu vajíčkem a peču. Chuťově se dobře hodí i solený karamel jako poleva.
Pyré se dobře využije i na dýňový džem, který dokáže překvapit svou kořeněnou a sladokokyselou chutí, není to žádná dusivka. Dobrý k lívancům, kaším i sýrům.
Nejnovější komentáře