Na sítích se už od konce léta množí dotazy, co s dýněmi, jak je probůh uchovat a další až zoufalé otázky.
Dýně jsem si do kuchyně pustila před více než deseti lety, tak jsem už něco vyzkoušela. Po prvních pokusech i s obyčejnou dýní turkyní jsem přešla na nejchutnější hokkaido, muškátovou, případně máslovou a občas špagetovou. Není třeba propadat panice z jejich nadúrody, protože dýně vydrží velmi dlouho v teple a suchu, i mně v paneláku nejméně do Vánoc. Vyskládám je na linku nebo do komory, občas je prohlédnu. Když se některá začne kazit, postižené místo vykrojím a když z dýně nechci zrovna hned vařit, upeču pyré, které uchovám v mrazáku. Zkoušela jsem ho i zavařit, ale to se musí opravdu důkladně sterilizovat, prot0že dýně není ani dost sladká, ani kyselá nebo slaná, aby ji to konzervovalo. Velmi trvanlivá je dýně máslová.
Samotné dýně se hodí k pečení, můžou se různě naplnit. O tom jindy. Naslano máme nejraději omáčku, dokonce radši než polévku.
Dýňové risotto vařím jako jiné risotto, záměrně to píšu italsky, aby se to nepletlo s tím pokrmem z jídelen… Základem je kulatozrnná rýže.
Nejdřív na oleji s máslem orestuju cibulku a porci syrové dýně, nakrouhané na hranolky neb pokrájené (hokaido se slupkou). Přidám suchou rýži a podliju bílým vínem, odpařím, trochu osolím a opepřím. Postupně přidávám vývar. Nyní to zjednodušeně dělám tak, že asi lžíci své bujónové zeleninové pasty přidám hned do pánve a dolévám pak už jen horkou vodu. Míchám, dolévám, odpařuji, až je rýže akorát, tedy na skus, ne rozvařená. Když použiju pyré, dávám ho k rýži až ke konci. Na závěr přidám trochu parmazánu ap., pepř, kousek másla a podávám.
Dýně jako příloha se může zamíchat do bramborové kaše. Pyré se hodí i na noky, udělají se stejně jako bramborové . Mouky by mělo být co nejméně, aby nebyly tvrdé. I do nich se může přidat zbylá brambora. Dýňové noky jsou dobré samotné se sýrem, se špenátem nebo s rajčatovou omáčkou, ale i k masu se šťávou.
Do slaného pečiva se dýně rovněž uplatní. Houstičky nebo kaiserky s dýní budou pěkně žluté, dají se i svázat provázkem před posledním kynutím na plechu, čímž vyznačí dílky, a máte krásné minidýně z těsta. Do běžného receptu na housky z půl kila mouky stačí přidat 300 g pyré. I do chleba se dýně může dát, stačí pár lžic, stejně jako když přidávám bramboru, ale je to spíše pro barvu.
Dýňové koláče patří k podzimu, tedy hlavně k Halloweenu. Sladká těsta s dýní moc nedělám, nejlepší se mi zdá roláda nebo dort. Zkoušela jsem muffiny i sušenky, ale zatím jsem neobjevila nic zázračného.
Téma jsem ještě zcela nevyčerpala, už by to ale myslím stačilo. Zkrátka se hodí mít pár dýní v zásobě, vždy se dá vybrat, co s nimi.
Nejnovější komentáře