Adventní obchůzky

Svatá Kateřina pověsila housle do komína.

Kateřinská zábava byla poslední před adventem. Na Kateřinu platilo tzv. ženské právo. Ženy platily muzikantům za hudbu, mužům za útratu, připravovaly občerstvení a vybíraly si, s kým budou tančit. Na svátek svaté Kateřiny bylo zakázáno pracovat se vším, co mělo kolo (její atribut), nesmělo se mlít v mlýnech ani příst na kolovratech. Klidnější a temné období mělo provázet ztišení a rozjímání, očekávání Vánoc. Lidé měli hledat cestu k blízkým i k Bohu, učit se prostřednictvím půstu vzdát se okamžitého potěšení, něco si odepřít.  Jídelníček předků zahrnoval luštěniny, obiloviny, ovoce a zeleninu. Maso a alkohol byly zakázány. Pravidla půstu byla v různých dobách odlišná, taky to není nejpřísnější forma, krom toho staří, nemocní a děti se nepostí a ani o víkendech půst neplatí, klade se spíš důraz na to ztišení a očekávání… Tématu se však rádi chopí nejrůznější zvěstovatelé toho zaručeně nejzdravějšího a nejprospěšnějšího stravování a budou vám nutit všelijaké očistné kúry a podobné nesmysly, tak to taky není ono. Připomenu tu pár lidových jídel, která by se pro toto období hodila, samozřejmě musí být kyselo a snad dojde i na peciválky, ještě jsem je nepekla.

Hubník

8 rohlíků, 1 šálek sušených hub , 4-5 vajíčka, kousek nakrájené slaninky, cibule, česnek, pepř, sůl, kmín, mléko.  Houby předem namočíme a uvaříme. Lze použít i podušené houby (v sezóně čerstvé, jindy zamražené). K pokrájeným rohlíkům přidáme všechny suroviny a promícháme jako nádivku, dochutíme. Urovnáme do vymazaného pekáčku a upečeme.

Zelníky

90 g tuku (sádla), 250 g vymačkaného sterilovaného zelí (ne kysaného), 300 g hladké mouky, jedno menší vejce, sůl. Zpracujeme těsto, které rozválíme, dávka je na celý plech. Rozkrájíme na plechu na trojúhelníky nebo čtverce a prudčeji upečeme. Nejlepší jsou ještě vlahé.

Bác (báč, vošouch, bramborák na plech)

Na pekáč cca 20×30 cm potřebujeme 400 g syrových, najemno nastrouhaných brambor, ¼ l vlažného mléka, 20 g droždí, 250 g mouky (hladká s polohrubou), 1 vejce, cibuli, česnek, majoránku, sůl, k pečení sádlo, celý mák.  V části teplého mléka necháme vzejít droždí s lžící mouky. Zbylé mléko nalijeme na částečně vymačkané brambory, přidáme vejce, mouku, sůl, koření a vzešlý kvásek. Budeme-li ho jíst samotný, přidáme kostičky uzeného masa (asi 150 g). Těsto hustoty jako na bramborák necháme chvíli kynout, předehřejeme troubu na 200°, do pekáče dáme rozpustit několik lžic sádla, můžeme posypat celým mákem. Vlijeme těsto, pomastíme trochu i navrch a pečeme dozlatova, až se nelepí na nůž. Podáváme jako přílohu k houbové omáčce nebo se zelím a uzeným.

Zákaz zábav však lidé obcházeli vždy, o čemž svědčí i starobylé adventní pochůzky a koledování.

30. listopadu svatý Ondřej:  v tento den děvčata a chlapci především na vesnicích věštili budoucnost. Děvčata se snažila zjistit, kdy nebo za koho se provdají. Jedním ze způsobu bylo např. to, že si dívka napsala na cedulky jména nejoblíbenějších mládenců a ty si pak vložila na noc pod polštář. Když se vzbudila, vytáhla jednu z cedulek a podle toho, které jméno tam bylo napsané, zjistila, kdo jí je souzen. 

4. prosince svatá Barbora:  na svatou Barboru chodily po vesnici a příbytcích dívky oděny v bílém ošacení s bílým závojem na hlavě (bílá barva symbolizovala čistotu a nevinnost). Většinou chodily ve dvojici nebo po třech, jedna měla v pravé ruce košík s jablky, ořechy a cukrovím, tím obdarovávaly děti, v levé ruce měly metličku na zlobivé děti. Příchod ohlašovaly zvonečkem a šleháním metličkou na okno. Chodily po domech a jakoby vymetaly z obydlí zlé síly, aby očistily domovy od všeho zlého a chránily domácnost a zdraví lidí. Ke svaté Barboře se také váže tradice, kdy si svobodné dívky uřezávaly třešňové větvičky.

6. prosince svatý Mikuláš: Mikuláš byl biskup, který po tři noci obdarovával lidi, aby jim pomohl z chudoby a k lepšímu a šťastnějšímu životu. Odtud je tedy tradice obdarovávání. Později začal Mikuláš, čert a anděl obcházet příbytky a obdarovávat hodné děti pamlsky a ovocem a zlobivé uhlím a brambory. Mikuláš symbolizuje úctu, anděl klid a čert má za úkol nahánět strach nezbedníkům. Mikuláš se nejprve optal rodičů, jestli bylo dítě hodné. Pokud ano, nadělil mu anděl ovoce a sladkosti, a jestliže zlobilo, dostalo od čerta bramboru nebo uhlí. Někde chodil Mikuláš osobně, jinde dávaly děti před spaním punčochu za okno a ráno v ní nacházely zaslouženou odměnu jako perníky, křížaly, sušené švestky (pamatujete ještě čerty z nich?), svatojanský chléb, ořechy. Nedivte se, výroba levnějšího řepného cukru totiž začala tak po roce 1830 a masová spotřeba čokolády přišla až po 2. světové válce.

7. prosince svatý Ambrož: tam, kde byl kostel zasvěcen svatému Ambrožovi, bylo zvykem, že se v tento den objevoval a honil děti kolem kostela. Měl na hlavě černou špičatou čapku a závoj přes obličej, dlouhou košili, v levé ruce uzlíček se sladkostmi a v pravé ruce koště polepené bílým papírem. Za soumraku ho čekaly u kostela děti, které na něho pokřikovaly a on je honil. Při tom mu čas od času vypadly z uzlíku nějaké sladkosti, které děti sbíraly a on je při tom chytal. 

13. prosince svatá Lucie: Lucie znamená v překladu zářící nebo světlá, což je vlastně předzvěst zimního slunovratu, návrat slunce a světla. Na svatou Lucii chodily děvčata po příbytcích, kam přinášely pozdravy, a měly ochránit domácnosti před posledními zlými vlivy zimních sil, aby nemohly poškodit zdraví lidí, nebo nezničily hospodářství. Obdarovaly děti, které se uměly pěkně pomodlit, ostatním hrozily metlou. Jinde zase byly lucky divoké,  přímo postrach. Vlítly do příbytku a kontrolovaly, zda má hospodyně vše připravené a uklizené. Mohli to být i převlečení mladíci, kteří udělali akorát nepořádek.  V tento den nesměly ženy a dívky prát ani příst. Významným svátkem je svatá Lucie v severní Evropě, peče se extra pečivo, Lussekatter, dívky chodí v průvodu se svícemi.

Lucie noci upije, ale dne nepřidá. Vysvětlení je trochu složitější a nesoivisí se změnou gregoriánského kalendáře, jak se také traduje.

Luciiny kočičky (Lussekatter)

150 g másla, 500 ml mléka, 50 g droždí ,1 g šafránu (lze vynechat nebo nahradit kurkumou), 250 g tvarohu, 100 g krupicového cukru, 1/2 lžičky soli, cca 700 g hladké mouky, na potření 1 vejce a rozinky na zdobení. Rozpustíme máslo a přidáme k němu mléko a šafrán, zahřejeme na teplotu těla. Nalijeme do mísy na rozdrobené droždí, promícháme, přidáme cukr a tvaroh a postupně mouku, zpracujeme na vláčné těsto a necháme kynout asi ½ až ¾ hod. Rozdělíme na dílky (cca 40), vyválíme prameny a stáčíme do spirál či jiných tvarů. Na plechu necháme kynout další ½ hodinu. Potřeme vejcem a ozdobíme rozinkami, upečeme v troubě vyhřáté na 220° asi 8 minut.

Šperechta nebo Štědrá bába

V některých krajích, např. v Krkonoších a Jizerkách,  chodily na Štědrý den ráno báby s nůší a opět drobně nadělovaly sladkosti a jablka, třeba jen za okno.

Cukroví

K adventu patří i pečení cukroví jako symbol. Zastupuje devět druhů jídla, které má být na slavnostním stole, aby zajistilo dostatek potravy po celý další rok. Devítka jako nejvyšší jednociferné číslo značí v lidové magii hodně, nejvíc. Během adventu se cukroví nesmí ochutnávat, jinak nosí smůlu. Není tedy smyslem mít druhů co nejvíc, ale dát jich na stůl právě devět. I tvary cukroví mají svůj význam. Všechny hvězdy, rohlíčky a špičaté tvary (rovněž ježek) zapuzují zlé síly, spirály, pletence a kruhy odkazují k nekonečnu, trvání, symbolizují také slunce. Srdce je mnohem novodobější. Tradiční tvary mají zajistit prosperitu, zdraví a dobrou úrodu do další sezóny. Moje recepty najdete zvlášť.

Pekli jsme většinou od Mikuláše, jen perníky jsem zadělávala již v listopadu. Dva až tři týdny na rozležení potřebuje vše s ořechy a mandlemi, též linecké s marmeládou. Mohu dávat na balkon, v lednici je moc sucho. Cukroví dle tradice má vydržet do Velikonoc, a musím říct, že na chalupě nebo v kamenném hradě taky do té doby vydrželo a chutnalo skvěle.