Chuť španěláků je dosti oblíbená, máme všichni rádi kombinaci slaniny, okurky, vajíčka a hořčice, což o to. Samozřejmě s hovězím je nejlepší, ale v průběhu let jsem se dopracovala k různým verzím tzv. ptáčkové omáčky, nazývané – pro mě pár let nově – též rozlítaní nebo rozstřelení ptáčci. Dá se použít jakékoli maso, přední hovězí, krůtí, králík, sušší vepřové, prostě podle možností.
Tentokrát však syn projevil přání dát si pravé ptáky…náhodou jsem viděla maso na ptáčky v letáku, ale nakupovat šel manžel. Sice donesl pěkně velké plátky v požadovaném množství, ale maso mělo opravdu hrubou strukturu, silná vlákna, vypadalo spíš jako přední, i když bez tuku – kdybych ho viděla, nejspíš bych to nekoupila. Že se budou dusit dlouho, jsem předpokládala, ale jestli nebudou chutnat jako dříví, jak se u nás říkalo, tedy suchá vlákna bez chuti, jsem odhadnout nedovedla. Původní recepty totiž používají na ptáčky maso telecí, jemnější a rychleji hotové, no ale co už nadělám.
Jednotlivé operace se dají rozložit do více dnů, jak se právě hodí. Musím holt už šetřit síly, a nenechávám si proto moc vaření na den D, kdy je potřeba plno jiných prací a obsluhy.
Zkontrolovala jsem si recept, zda si vše pamatuji správně, pravé závitky jsem totiž nemotala už takových čtyřicet let. Tak naklepat, osolit, opepřit, potřít hořčicí , naplnit půlkou vejce a okurky, kouskem slaniny a zatočit, svázat, obalit moukou. Lze dát dovnitř i cibuli a česnek, ale nemám ráda.
Abych deset plátků rozložila po kuchyni a s každou operací je obcházela, na to nemám místo, čili jsem si radši všechny položky narovnala k ruce a tvořila každý závitek zvlášť. Zabralo to dost času, ale šlo to lépe, než jsem čekala. Plátky byly hodně velké, tak šly dobře zabalit. Ani se nemusí maso svazovat či jinak upevňovat (všelijaké patenty a držáčky jsem už viděla, jsou to spíš zbytečné krámy), ale dala jsem kuchyňský provázek.
Následovalo důkladné opečení na sádle ve dvou várkách. Dohněda orestované ptáčky jsem vyndala a na sádle opekla cibuli a slaninu, na ně narovnala závitky. V této fázi je možné přípravy přerušit, když je děláte den předem jako já, a nechat maso odpočívat v chladu. Dalo mi jen práci uvolnit dostatek místa v lednici, když ještě není chladno na balkóně:). Následně jsem ptáčky zalila vodou tak do tří čtvrtin, přidala trochu hořčice a taky láku z okurek, jak radí gurmánka Šárka. Mohla jsem dusit na plotýnce, ale v tomto množství jsem radši šoupla celý oválný pekáč do trouby, kde jsem mu dopřála zhruba dvouhodinovou saunu… ke konci jsem ještě trochu podlévala. Prostě normální dušení, jen dlouhé. Nakonec stačí trochu dochutit šťávu a může se podávat nebo zas odložit do lednice, ohříváním se chutě i konzistence jen zlepší. Ničím už nezahušťuji, není třeba.
U nás v dětství byly klasickou a svátečnější přílohou omeletové (palačinkové) nudle. Ne fritátové, ty jsou ještě, jak název napovídá, osmažené. Palačinky děláme vždy bez cukru, čili nic zvláštního. Nemusí v nich být moc vajec, na litr mléka jsem dala tři. Těsto je dobré nechat odležet. Pekla jsem je na dvou pánvích, tak to netrvalo tak dlouho. A zase – lze den až dva předem a schladlé odložit do lednice. Pak jsem palačinky jen nakrájela a v mikroténovém sáčku ohřála v mikrovlnce.
Rozkrojený ptáček se mi vzhledem ke kvalitě masa ani moc nerozpadl, ale je vidět, že to nebylo ono. Chuť celková odpovídala, to ano, jen struktura masa byla horší. Vnučky si daly palačinky s omáčkou a maso moc nejedly, i když bylo úplně měkké i uvnitř. Zadání jsem splnila, žádná bomba to však nebyla, jen normální jídlo. Tak příště budou rozstřelené a z jiného masa.
A nezapomeňte, nabídka 1 kniha + 2 e-knihy zdarma k 15. výročí blogu platí do konce září!
Nejnovější komentáře