Do francouzské cukrařiny se nepouštím, ale jmenovaná pečiva nás nadchla při cestách do Francie už dávno. Peču je poměrně často a ještě jsem se tu o recepty nepodělila. Chuťově je to proti naší klasice vyšší level a přitom na přípravu nejsou nijak složité.
Po madlenkách vždy toužila moje frankofonně orientovaná máti, která ještě v 88 letech učila seniorky francouzskou konverzaci… Vždy si je jen někde kupovala, při zájezdech do Francie a výjimečně i v tuzemsku, než jsem objevila recepty na netu. Inu, už je to dávno, milé děti 🙂 Nesla jsem jí je i tehdy naposled do nemocnice. Madlenky si oblíbila rovněž snacha s holkami a občas je peču i mužovi do práce nebo sestrám do nemocnice. Prostě hodí se, chutnají, vydrží v kondici tři až pět dní a snadno se transportují.
Nevlastním madlenkovou formu ani klasické pracny, protože nějak nemám ráda takové jednoúčelové nádobí. Ale mám muffinovou formu, to postačí. Receptů jsem opět prozkoumala několik, základem je použít rozpuštěné máslo. Tím taky těsto získá pěknější barvu. Nejjednodušší se mi zdál postup, jak ho znám např. z brownies, tedy že se vše umíchá rovnou v kastrolu.
Super easy! Do 100 g rozpuštěného másla jsem zamíchala 130 g krupicového cukru, 3 vejce jedno po druhém, špetku soli, lžičku citrónové kůry a potom 150 g hladké mouky s 2 rovnými lžičkami prdopeče. Použila jsem prášek z M&S, taky bude dobrý ten s vinným kamenem. Mám už vyzkoušeno, že obyčejný klasický nedělá moc dobrou chuť.
Těsto se nechá vychladit nebo taky nemusí.
Častěji se doporučuje nachystat mu co největší teplotní šok, aby madlenky hodně vyběhly. Zkusila jsem obojí: chladit přes noc i péci rovnou a rozdíl nebyl příliš patrný, i když v řadě receptů tím byli doslova posedlí. Těsto jsem naplnila do vymazaných formiček tak do 2/3. Tohle množství akorát vystačilo na jednu 12důlkovou muffinovou formu. V předehřáté troubě (200 °C) peču asi 5 minut, až se těsto začne zvedat. Pak se teplota sníží na 150 °C a madlenky se dopečou. Mají mít zlaté okraje a uprotřed hrbolek. Mohou se ještě všelijak dochucovat nebo máčet v polevách. Výjimečně je ozdobím cukrovou ledovou polevou nebo čokoládou.
Bretaňské sušenky (palets bretons) mají mít tvar puků, tedy údajně něco jako slunce. Jsou rovněž dosti máslové a v Bretani se na ně používá solené máslo, což ovšem není problém nahradit. Je potřeba 160 g cukru krupice, 4 žloutky, 160 g povoleného másla, 280 g hladké mouky, 9-10 g prdopeče, půl lžičky soli (mořské, i Fleur de sel)
V robotu ušlehám žloutky s cukrem, přidám máslo, pak mouku s práškem a solí a měkké těsto uformuji pomocí fólie do válečků silných dva centimetry. Odložím je do lednice na hodinku nebo až dva dny :). Nakrájená kolečka o síle 8-10 mm vyjdou na dva plechy, potřebují pořádné mezery! Dávám je péci do vyhřáté trouby (170 °C, doba pečení 15-20 minut). Zvětší se dost, vypadají krásně žlutě a voní silně máslově. Rozplývající se, nakypřené, úplně božské – důležité je množství toho prášku, proto uvádím i v gramech. Zkusila jsem dát méně i více, ale buď sušenky málo vyběhnou nebo je prášek moc cítit. Nepodceňte ani množství soli. Jakmile sušenky vychladnou, budou dosti soudržné, takže se nepolámou. Je to pečivo trvanlivé, vydrží v krabici i tři měsíce.
Nejnovější komentáře