Trhanec a svítek

Proč dávám tyto dva recepty do jednoho článku? Jsou oba z krupice a vajec. A taky se jejich názvy různě zaměňují, tak i proto. Mně známý trhanec je často zván svítkem a svítek v podobě, která se v rodině vařila, jsem našla jen jako krajovou specialitu z Vysočiny. Recepty si cestují, jak chtějí, přitom mění názvy, přizpůsobují se místním zvyklostem, něco se často zkomolí, ale ani to nemusí být na škodu.

Trhanec či krupicová trhanina (dle Anuše Kejřové) obsahuje dost vajec a podle pamětníků se před válkou nejvíc dělával právě v předvelikonoční době, kdy vejce už byla levnější. Hodil se i do postního menu. Je známo, že jeho varianta z mouky byla oblíbeným pokrmem císaře pána (Kaiserschmorn či Kaiserschmarn). Trhanec má řadu podob, může vypadat i jako potrhaná palačinka. Poměry vajec a krupice se také liší, tak vyzkoušejte i jiné recepty.

Do 1/2 litru mléka jsem namočila 1/8 litru krupice a nechala asi hodinku stát. Pak už jen stačilo přidat 3 žloutky, špetku soli a ušlehat ze 3 bílků sníh.

Těsto vypadá vemi řídce, ale to je správně – sníh do něj také nejde úplně ideálně zamíchat, aby moc nespadl, ale jinak to ani já z dětství nepamatuju.

K upečení stačí nádoba velikosti dortové formy – mně ideálně posloužila smaltovaná pánev s odnímatelným držadlem, skleněný i smaltovaný pekáč mám větší (20×30 cm), tam by se vešlo těsto z litru mléka. To zmiňuju pro ty, kteří chtějí trhanec jako hlavní pokrm pro 4 osoby, z 1/2 litru to je spíš jako moučník. Hlavně je třeba dobře vymazat máslem, když v těstě žádný tuk není. Peče se v dosti horké troubě, až povrch zezlátne.

A nyní ten hlavní fígl – trhání. Těsto bylo dosti řídké, tak uvnitř je ještě hodně mazlavé až tekuté. Vidličkami ho celé roztrhám, aby se propeklo všude, vrátím do trouby a už radši více hlídám. Když je těsto zase navrchu už opečené, zkontroluju, jestli není třeba natrhat a převrátit ještě na nějakém zapomenutém místě, a dopeču. Na talíři stačí trhanec pocukrovat a přelít dobrou šťávou nebo řidším džemem.

Svítek se peče na pánvi a napařuje vodou. Dá se jíst nasladko jako trhanec výše nebo s omáčkou, jako příloha se hodí místo knedlíku, rýže i těstovin. A je brzy hotový. Oživí dobře tradiční jídla, my ho máme rádi k různým masům pečeným se šťávou a zeleninou, k ptáčkové omáčce a jim podobným, ke kuřeti na pórku nebo jablkách, ba i ke guláši. Na zmíněné Vysočině ho jedí s koprovkou.

Na svítek (4 porce) se udělá taková tvrdší omeleta ze 150 g krupice, 4 vajec, a špetky soli.

Na pánev dám olej s máslem a hmotu opeču spíše pomaleji z obou stran. Pak ji navrch posolím a zaliju horkou vodou z konvice, aby byl svítek potopený. Hned přiklápím poklicí, dosti to totiž prská. Je třeba taky zmírnit teplotu, to je jasné.

Voda se nasákne do krupice, částečně se vyvaří. Podle potřeby se může přilít. Svítek tím navařením má hodně vyskočit, ale mně vyskočí vždy jen asi o polovinu. Opatrně ho i obrátím, aby se lépe provařil i zvrchu. Trvá to celkem jen pár minut. Svítek musí být měkký a kyprý.

Vyklopím ho na prkénko a nakrájím.

Svítek jako zavářku do polévky stačí po opečení hned nakrájet, navaří se v té polévce.