Přemýšlíte, zda jsou nějaká speciální halloweenská a dušičková jídla? Samozřejmě že ano, a není jich málo! Na Halloween, v den spojení světů mrtvých a živých, je vše poněkud strašidelné. Strašit se měly bloudící duše mrtvých, hledající nové tělo, a tomu bylo třeba se ubránit!
Tradičně se pojídá dýňová polévka, pečené kuře a dýňový koláč.
Nesmějí chybět strašidelná jídla – hlavně vedou napodobeniny lidských končetin. Hallowenské pokrmy se zdobí i pavouky, netopýry, lebkami, kostmi a zuby. Dekorace je krom hlavní oranžové barvy dýní černočervená.
Oči z mletého masa s půlkou olivy místo duhovky upečené v rajčatové omáčce splňují rovněž všechny požadavky na hrůzostrašnost, ba odpudivost, pokud si na to troufnete. Já to zatím nezkoušela.
Jednoduchým moučníkem je krvavý pudink, tedy obyčejný vanilkový pudink nahrubo promíchaný s červenou marmeládou a šlehačkou – nu, řekla bych, že může vypadat dost nepěkně! Viděla jsem i dort ve tvaru mozku, zákruty z krému byly zalité červeným želé. Oblíbené je i želé ve tvaru krvavého lidského srdce nebo uši modelované z marcipánu.
Jedno halloweenské cukroví mi připutovalo před lety mailem, nejdřív jsem nevěděla, proč a nač. V popisu taky bylo jen jako překvapení pro návštěvu, na Halloween nikdo nepomyslil: usekané prsty z lineckého těsta. Vypadají velice věrně a hrůzostrašně! Je to snadné: z běžného lineckého vyválíme plát centimetr silný a nařežeme hranolky 5-7 centimetrů dlouhé, uválíme do tvaru prstu, jako nehet přiložíme půlku oloupané mande a nožem uděláme zářezy v místě kloubů. Prsty upečeme a ozdobíme tmavočervenou marmeládou, kápneme i pod mandli a na tupé konce… Ideální pro pečení s dětmi.
Malé pizzy mohou představovat mrtvolné obličeje. Z těsta nebo mletého masa můžete snadno upéct celé „usekané“ ruce nebo nohy, stačí je hrubě vytvarovat ve skutečné velikosti. A když takovou končetinu navíc polijete kečupem, její odpudivost odežene jistě všechny zlé duchy!
Halloweenské koledování se vyvinulo v nevázanou, lehce nátlakovou akci, doprovázenou četnými zlomyslnostmi vůči lakomým domácnostem.V některých zemích se ten den prostíralo i pro mrtvé na jejich oblíbeném místě nebo se obětovalo kousek jídla na usmířenou.
Pokud zůstanete u našich Dušiček, je vzpomínka na zesnulé mnohem komornější a tišší svátek, jen světla svic zůstávají. Směs keltských a křesťanských zvyků velela ulehčit tento jediný den duším z očistce jejich úděl třeba tím, že do lamp se dávalo máslo místo oleje, aby si duše mohly namazat spáleniny.
V našich krajích na Dušičky koledovala chudina a žebráci ještě v 19. století. Dostávali dušičkové pečivo, což mohlo být vcelku cokoli.
Dělalo se z těst kynutých, rohlíkových i koblihových. Velké rohlíky nebo bochánky se plnily povidly, tvarohem nebo mákem. Pekly se i překřížené tvary, představující hnáty. Nosilo se i na hroby.
Nejnovější komentáře