Na takové to pečlivé a úhledné zdobení a modelování ozdůbek nejsem dost zručná, tak vždy hledám jak to nějak vtipně nahradit, obejít, no a již delší dobu přemýšlím o čokoládové klícce (cage) kolem dortu. Jakýkoli dekor se jen čistou čokoládou nanese na přiměřený pruh pečícího papíru a než ztuhne, připlácne se kolem dortu. Jednoduché, ne?
Dortík pro prostřední vnučku měl být modrý, taky chtěla borůvky a další ovoce, ale to jen trochu. Krémů už bylo dost, tak jsem se rozhodla pro nepečený cheesecake z několika vrstev, a tu klícku že zkusím z bílé čokolády. Základ nebyl ze sušenek, ale normální piškot.
Pekla jsem ho ve čtvrtek. Na průměr 22 cm jsem vzala tři vejce. Rcp zde. Plech se mi v troubě trochu zkřivil a piškot se upekl našikmo! Naštěstí to nebylo tak moc, tak jsem ho ani nemusela seřezávat, neb se do druhého dne obrácený skoro úplně srovnal.
Ráfek od korpusu jsem pak potřela olejem a nasadila co možná nejvýše, aby se do něj náplně vešly. Počítala jsem udělat náplň z 1 kg surovin a 1, 5 balení želatinového ztužovače, navrch ještě želé z 1/2 litru tekutiny. Borůvková vrstva z 400 g zakysanky, 250 g mascarpone s 1 ztužovačem a 1 malé skleničky borůvek vyšla dobře. Ve větší míse si nejdřív vše krom ztužovače smíchám a dochutím – musí se trochu více, neb želatina to pak naředí. Sladím moučkovým cukrem a dávala jsem i trochu lemon curdu. V malé misce želatinu s vodou pilně míchám metličkou dle návodu, přidám pak pár lžic náplně, promíchám dohladka a vše vrátím do velké mísy a zamíchám. Když jsem dříve dle návodu do želatiny dala všechny suroviny na náplň, želatina se špatně rozmíchávala a vše tuhlo příliš rychle na to, aby šlo dochucovat. Než vše ztuhne pořádně, trvá to déle, ale míchat to už nešlo. Vše jsem urovnala na piškot a dala chladit, nechtěla jsem, aby se mi vrstvy promíchaly.
Za necelé dvě hodiny jsem dala další vrstvu, bílou, z 200 g zakysanky a 100 ml šlehačky s půlkou ztužovače. Za další dvě hodiny jsem rozpustila želatinu s vodou, ochucenou cukrem a citronovou šťávou, ale tu jsem měla udělat výraznější. Na dort jsem ji dávala, až když začala rosolovatět, což trvalo poměrně dlouho. Byla to normální plátková želatina, vodu jsem odměřovala přesně, ale zdálo se mi, že netuhla úplně dobře, zůstala trochu třeplavá.
Posledním krokem bylo vytvoření klícky. Změřila jsem si pruh papíru. Jednoduše jsem chtěla rozpustit čokoládu v obalu v horké vodě a lít ustřiženým růžkem. Nešlo to moc dobře, čokoláda dělala větší stékance, ale rozprostřela jsem ji ještě místy lžičkou, Vzor se povedl dosti hrubý, což ve výsledku kupodivu moc nevadilo. Stačila akorát jedna tabulka. Pak už zbývalo jen vystihnout ten správný okamžik, kdy čokoládu připlácnout na dort – ani moc měkkou, ani už tuhou, aby se lámala, což jsem víceméně trefila. A protože jsem to holt já, tak mi přes všechna měření dva centimetry okolo chyběly! Nějak jsem to zakamuflovala a dala i s papírem zase chladit. Potom bylo napínavé, jestli půjde papír odloupnout – v tomto bodě jsem byla překvapena mile, šlo to snadno. A jak světlo pronikalo vrstou z želé, vytvářelo to další zajímavý motiv. Ani svíčkami se to už nepokazilo. Hlavně že se dortík líbil a dosti i chutnal, zbyl malý kousek.
Pro sebe si chci zapamatovat, že by korpus mohl být ještě něčím prolitý, neproležel se totiž od želatinové vrstvy tak, jak jsem čekala. Všechny náplně mohly být silnější chuti a ta čokoládová klícka trochu vypracovanější. Určitě ji ještě zkusím.
Nejnovější komentáře