Už na nás útočí drahota ze všech stran, pro hodně lidí je šetření holá nutnost. Jak však rozumně ušetřit na provozu domácnosti, jídle? Rady v médiích bývají značně knížecí, případně kopírují stará doporučení, dnes ve změněných podmínkách nerelevantní. Není to jednoduché, neb vše se mění za pochodu a neznámých je v rovnici až moc.
Netopit, nemýt se, nepéci a nejíst se nedá moc dlouho. Vyvážená strava, dostatečně výživná, je základ. Určitě si k tomu přečtěte článek od Kami, ve kterém všechno důležité přehledně vysvětluje a uvádí zdroje levnějších živin a vitamínů. Brambory na loupačku a vodové polévky vám je nezajistí.
1. Vyhledávat akční ceny je asi nejběžnější způsob. Přiměřené zásoby pak pomohou překlenout období do další výhodné akce. Ovšem i s použitím internetu to zabere nějaký čas a záleží i na dostupnosti konkrétních marketů. Třeba mám kamarádku, které se vzhledem k ceně městské dopravy nevyplatí jet do konkrétního krámu pro slevu, neb se to vyruší, vyjde jí lépe využít e-shop a moci objednat i těžší a objemnější zboží, než by zvládla přivézt ručně. Jiná kamarádka zase stejně chodí kolem obchodu skoro každý den, tak vždy něco přikoupí. Ovšem přibývá týdnů, kdy se nic rozumného nenabízí, ač letáky jsou stále stejně tlusté.
2. Velkým tématem je zavařování a sušení. Na to ale potřebujete levné suroviny, tedy vlastní nebo darované výpěstky. Občas se dá něco i koupit. Jsou plodiny, které se lépe uchovají v přirozeném stavu – ořechy ve skořápkách, dýně v teple a suchu, jablka, cibule a brambory aspoň část roku na balkoně, v garáži, ve sklepě… Samozřejmě jezdit kdovíkam pro nějaké plodiny se vůbec nevyplácí, když to není spojeno s nějakým jiným cílem. Trochu bych varovala před zavařováním masa, jakkoli je to lákavé, když hotové konzervy jsou drahé a nepříliš chutné. Botulotoxin však neošidíte, na chuti nepoznáte. Žasnu, jak lehkomyslně k zavařování masitých jídle lidé přistupují, a to čistě z nevědomosti. Když nechceme použít konzervační prostředky, musíme vše pořádně vše zavařit, myslet na to, že teplota potraviny i uvnitř sklenic musí být dostatečná. V praxi to znamená, že pomalu zahříváme sklenice v hrnci s vodou až po víčka (klidně i přes víčka) až k mírnému varu a sterilujeme pak nejméně 20 minut, u nekyselých potravin až hodinu a za 24 hodin znovu. Více zde.
Když dělám paštiku, nejprve ji peču ve sklenicích v troubě tak 1, 5 – 2 hodiny a pak ještě na dvakrát zavařuji vždy hodinu. Úspornost záleží na ceně vstupů, ani játra nejsou tak levná. Porovnejte ji s hotovým výrobkem, to vychází o dost lépe, navíc víte, z čeho paštika je, není nastavená zahušťovadly, stabilizátory ap. Nekazí se, problémy nedělá, mám vyzkoušeno aspoň patnáct let. Ale muž, původem technolog potravin, by ji stejně nevzal do úst a zavařovat maso mi zakázal.
3. Domácí pečení ušetří dnes hodně, i když započítáte ceny za energie. U mé obyčejné trouby se uvádí spotřeba na 1 cyklus (jedno pečení bez ohledu na způsob, délku) pod 1kWh. Podle posledního vyúčtování to dělá 7 Kč, zastropovaná, tedy maximální cena by měla být 15 Kč. Chléb už dávno nekupuju, peču kváskový. Bochníček 400 g vyjde na cca 15 Kč. Domácí rohlíky tak výhodné nejsou, ale jak se průběžně zdražují, taky budou… Celozrnné nebo žitné pečivo vyjde doma mnohem lépe, už jsem vychytala dalamánky. Využívám pečení ve dvou výškách, tak peču současně ještě třeba zeleninu či něco sladkého.
Ty nejobyčejnější kynuté kulaté koláče s náplní vnučky překvapivě nadchly: do 600 kg hladké mouky jsem přidala sůl, do důlku nadrobila půlku droždí, dvě lžíce cukru a 1, 5 dl teplého mléka, po vzejití přihodila 2 vejce, zadělala v robotu, přidala necelé 2 dl oleje a velkou lžíci sádla. Těsto by mělo být pěkně pružné, hladké, podle potřeby přidám mouku nebo mléko. Kyne asi půl hodiny. Rozdělila jsem na 20 kousků, zakulatila a rozmáčkla sklenicí omočenou v mouce. Potřela jsem bílkem. Na náplň stačil jeden tvaroh s trochou cukru, škrobu a rumu, doprostřed nějaká marmeláda, radši hustší. Dva plechy se pekly 15-20 minut na horkovzduch. Náklady do 50 Kč, tj. 2, 50 za koláč…to jde, ne? I další sladké pečení se vyplatí, zvlášť pokud už to máte trochu v paži a není to pro vás nepřekonatelná otrava, ale spíš zábava.
4. Náhrada průmyslově vyráběných produktů domácími může být ošemetná, ale tyto dva tipy jsou nepřekonatelné: domácí majonéza a domácí sýr (lučina, žervé). Ta majonéza se dá udělat i jen z bílku nebo dokonce jen z vody a oleje, to jsem zatím nezkoušela. Tamtéž najdete krupicovou ovocnou pěnu z úvodního obrázku, válečný recept. Jen pro úplnost dodám, že každé jídlo připravené doma bude úspornější, čili žádné jídlo venku. I takové knedlíky, noky, sekaná, polévky, saláty, pizza a mnoho dalšího přinese úsporu.
5. Ve všech případech je ještě třeba vždy uvážit rozumné množství zásob, použitelné skladovací prostory. Nesmí se zapomínat využít zbytky, nevyhazovat hystericky potraviny den prošlé… U mnohých zjistíte, že vydrží mnohem déle, třeba takový jogurt nebo zakysanka i měsíce, máslo v lednici, ne mražené, se klidně půl roku vůbec nezmění, krabicové mléko vydrží taky další půlrok, zavakuované sýry týdny atd. I uvařené jídlo v uzavřené krabičce v lednici vydrží nejméně pět dnů. Není ale dobré něco mrazit dvakrát – buď maso zmrazíme syrové nebo ho nejdřív uvaříme a zmrazíme až hotové jídlo. Zbytky z mletí ovoce nebo výroby sirupů se použijí na marmeládu, z jablečných ohryzků a slupek se dá připravit domácí pektin. Ještě jednu hysterii zmíním – závadnost mražení jídla nebo jeho ohřívání v mikrovlnce. To fakt neublíží. Uchovávání potravin pomůže i vakuování různého druhu. Jsem s tím trochu na štíru, neb přístroj, co jsem si nedávno pořídila, nefunguje moc dobře. A vzhledem k ceně použitelných fólií to zas tak levný způsob nebude.
Nejnovější komentáře