Digitalizace má pro nás, co milujeme vaření, zvláštní půvab: volně k dispozici online najdeme všechny staré a nejstarší kuchařské knihy, které bychom nezískali ani v antikvariátu, ani v knihovnách. Kdo se rád probírá půvabnými starými texty, přijde si na své. Není sice úplně jednoduché podle těch receptů vařit, ale inspirací často být mohou. Jen co nejrůznějších druhů masa včetně drůbeže a ryb v nich najdeme! Nechybí řada koláčů, dortů a rosolů, a tak bych mohla pokračovat. Používají se suroviny dnes nedostupné nebo překonané (vyzí měchýř na ten rosol ap.) či nějak nepřijatelné, od toho je třeba se oprostit. Jak se uvádí už v radách nejméně stopadesátiletých, kuchařka musí u vaření přemýšlet, vědět, co může ubrat, zjednodušit.
M. D. Rettigová – Dobrá rada slovanským venkovankám
1838 (…, aneb pojednání, kterak by ony pokrmy prosté lacině a chutně připravovati, a tak je buď pro budoucí svou domácnost nebo pro službu cvičiti mohly.¨) Stručnější a jednodušší kuchařka pro chudší vrstvy, jediná ze seznamu ještě není tištěna latinkou. Samozřejmě je snadno dostupná i její Domácí kuchařka, tu opomenout nelze.
F. Hansgirgová – Nová česká kuchařka
1864 (…aneb navedení ku připravování všelikých pokrmů, hodících se pro skrovnou i skvostnější domácnost). Autorka sama poznala, že „mnohé věci proměniti a ve prospěch skutečného zdaření se jídel zjednodušiti lze.“ Užívá ještěstaré míry jako loty, libry, žejdlíky.
Kuchařská kniha spolku Domácnost
1891. Spolek Domácnosť, jehož předsedkyněmi byly i Karolina Světlá, Eliška Krásnohorská či Sofie Podlipská, pořádal hojně navštěvované kurzy vaření, které měly vychovávat hlavně profesionální kuchařky. Významným zdrojem příjmů bylo i vydávání této kuchařské knihy. Vycházela ještě za 1. republiky. Více článků na starém webu.
Z. Winter – Kuchyně a stůl našich předků
1892, historie 16. století. Čtení poučné i zábavné, nechybí ani kapitola o proradných kuchařích a kuchařkách.
M. Svobodová – Kuchařská škola
1894 (…, čili důkladné navedení k samostatnému naučení se vaření a správné hospodárnosti)
Krom receptů kapitoly o výživě, kuchyni, vodě, topení, nádobí, nakupování potravin, ceněná právě pro podrobné popisy kuchyňských prací včetně kuchání drůbeže.
E. Persein-Beránek – Nová domácí kuchařka pro česko-americké hospodyně
Chicago 1896, (…čili praktický a spolehlivý návod k nejsnadnějšímu připravování těch nejoblíbenějších, jednoduchých i složitých, českých, amerických a francouzských masitých i postních pokrmů všeho druhu). 1 400 receptů, nebývale hodně zeleninových vč. kukuřice, dýně, bobů, zavařování.
Č. Zíbrt – Staročeské umění kuchařské
1927, vyšlo sice později, ale obsahuje podrobnou historii od 10. století. Základní literatura pro studium staročeské kuchyně. Výhodou jsou právě v nich zveřejněné texty nejstarších českých kuchařek, které sice najdete samostatně online (ndk.cz) , ale málokdo staré písmo (švabach, kurent) přečte, proto je sem nezařazuji.
Nejnovější komentáře