V letním období jsme, opět jen ve dvou, něco navařily, ale bylo toho trochu méně, tak tohle jsou výsledky dvou setkání. Ne všechno se úplně povede, to je zkrátka život.
Bylo opravdu dost horko. Když jsem zjišťovala, co by kamarádka chtěla zkusit tentokrát, odpověděla, že jí ode mne chutná všechno. To potěší, ale uvařit nějaké všechno se nedá :). Nicméně jsem navrhla pár zeleninových jídel a něco z kuřete, rýžový salát i nějaký moučník. Ten musel být bez krémů a polevy, přenosný. Zavrhla jsem i nepečené cheesecaky a želé, a vzpomněla jsem si na cuketové brownies, už jsem je dávno nepekla. Konečné menu pro páté setkání zahrnovalo tři pokrmy a všechny v troubě, ta však má celkem dobrou izolaci a neohřeje nadměrně prostor.
Zapečený lilek
Jako přílohu k zelenině jsem vybrala jen tousty, fakt to stačilo. Nakoupila jsem vše předem, zrovna měli i tu zeleninu v pěkném stavu. Váhala jsem, zda zvládneme v tom horku lilek i s bešamelem nebo jen jednoduchý. Lze ho naplnit i masem, ale to by bylo skoro stejné jako ty cukety. Rozhodnutí jsem nechala na pak.
Kamarádka zvolila vzhledem k počasí jednoduchou verzi. Nejdříve jsme daly předpéci lilky. Rozkrojené půlky se nařežou do mřížky, osolí a do zářezů se zastrká česnek, množství dle chuti. Mně stačí málo, tak tři plátky na jednu půlku. Trochu se potřou olejem a šoupnou do trouby. V receptech se často uvádí, že se mají dát řezem dolů, ale to v nich zůstane moc vody, lepší je původní můj recept řeznou stranou navrch, aby se vypekly. Nechaly jsme je chladnout a po pauze se pustily do cuket. Jedna větší byla určená do brownies, tu kamarádka nastrouhala a daly jsme ji vypotit, tedy mírně osolenou a umačkanou odstát. Ostatní jsme rozkrojily na poloviny, vykrájely středy se zrníčky a daly stranou. Mleté maso, nejlépe hovězí nebo směs, stačí jen osolit a opepřit a cukety naplnit. Poskládaly jsme je na olejem potřený plech a zakryly sekanými rajčaty. Ještě přidávám trochu nasekaného česneku, sůl a pepř. Daly jsme vše péci, kamarádka nasekala ty vykrájené středy a po chvíli jsme je přidaly navrch na cukety a ještě vše trochu posolily a zakáply olejem.
Hodilo se nám dát péci zároveň nebo skoro zároveň i lilky. Dužinu jsme trochu umačkaly vidličkou, pokladly plátky rajčat a pokryly sýrem, mozzarellou a strouhaným ementálem. Dá se použít jakýkoli sýr. Prý jestli dáme nějaké koření? Sama vlastně používám koření dost málo, ale proč ne? Vybraly jsme provensálskou směs, ta se k tomu výborně hodila. A lilky šly taky do trouby. Kamarádka se postarala o nádobí navzdory lehkému říznutí. Co dál? V tom vedru jsme daly další pauzu, než se cukety upekly, a pustily jsme se do brownies.
Ukázala jsem, jak vymačkám z cuket vodu – mám vyhrazenou jednu utěrku pro různé pasírování, šlo to dobře, cuketa snížila objem nejméně o polovinu. K ní jsem přidala ostatní suroviny, nejprve ty mokré, mouku s kakaem poté, míchala jsem v robotu. A klidně to jde i najednou. Kamarádka mezitím nasekala čokoládu nadrobno, zamíchaly jsme ji do pěkně tmavého těsta, které už teď chutnalo výborně.
Bylo třeba vytáhnout cukety a lilky z trouby. Musela jsem ještě slít trochu šťávy z těch lilků, opravdu jí pustily hodně. Ale šlo to bez zádrhelů. Tím myslím, že se mi povedlo horký plech s horkou šťávou nepustit a vše nerozlít…kamarádka totiž držela tu misku, tak se to podařilo.
Brownies jsem pak navršila do keramické formy vytřené máslem a šoupla hned do trouby. A my měly vlastně hotovo!
Daly jsme si zatím oběd, oba druhy zapečené zeleniny a ty tousty. Chutnalo vše výborně. Kamarádku překvapilo, jak dobré ty cukety, jednoduché na přípravu, jsou. Bešamel na lilek by byl taky dobrý, ale zkusíme ho jindy.
Ještě jsem kontrolovala několikrát brownies, aby se nepřepekly nebo nedopekly, špatně se to pozná, když je těsto tmavé a uvnitř s rozpuštěnou čokoládou. Chladlo také pomalu.
A v tom byl ten háček. Už jsem ho chtěla vyklopit a nakrájet, ale rozpadlo se mi na kusy! Od formy šlo dobře, ale jak bylo ještě měkké, měla jsem z něj skoro jen krtinu… Chuť překvapila i mě, byla hóódně čokoládová, cuketa nebyla ani ve struktuře těsta vůbec poznat. Skvělý příspěvek do (budoucí) kapitolky moučníků se zeleninou skrytou! Po vychladnutí jsem viděla, že upečené bylo brownies dobře, zůstalo měkké, ale ne syrové.
Největší drobky jsme si daly k dalšímu kafi, rozdělily zbylé porce a to byl konec…
Šesté vaření připadlo na 14. červenec – takže to bylo jasné, bude francouzské menu! Však jsme spolu na gymplu chodily na francouzštinu a kamarádka má s Francií i plno pracovních vzpomínek a kontaktů. Vybírala jsem recepty přes Pinterest a měla jsem jich spoustu, hledala jsem ty nejtypičtější pokrmy, které by se taky daly snadněji uvařit, ladily spolu dohromady a byly i inspirací pro kamarádčinu domácí kuchyni.
Menu:
amuse bouche: tuňáková pomazánka na toustu
teplý předkrm: ratatouille
hlavní chod: coq au vin
moučníky: crème brûlée
Nemusela jsem ani nakupovat moc surovin, jen zeleninu, kuře a tousťák, ostatní bylo víceméně doma. Bylo pořád dost teplo, ale aspoň nepražilo slunce, tak jsme to zvládly.
Začala jsem crèmem brûlée, vybrala jsem jednoduchý recept do mikrovlnky, abychom se moc nezahřívaly. Podle návodu jsme ve formičkách rozmíchaly po 1 žloutku s 3 lžícemi cukru, trochou vanilkové pasty a 75 ml smetany – měla to být kávová, tak jsem vzala tu na vaření. Formičky ve vodní lázni jsme daly do MW a vlnily několikrát po 30 vteřinách, ale směs nehoustla a nehoustla, i když jsme pár minut přidaly. Ach jo, co bylo špatně? Kontrolovala jsem ještě recept, ale bylo to správně. Odhadla jsem ale, že holt smetana byla málo tučná, tak jsem vše zopakovala se šlehačkou, vodní lázeň jsem ale vynechala. To už šlo lépe a během chlazení vše víceméně ztuhlo, jak mělo. Až před podáváním jsem povrch posypala 1,5 lžičkou cukru a vytáhla flambovací pistoli na vytvoření karamelové krusty. Šlo to výborně, i kamarádka flambovala a moc ji to bavilo. Crème brûlée chutnal správně, i když byl dost sladký, ale krustička povedená. Jinak ji lze vytvořit samozřejmě pod grilem. Je to šikovný moučník, který se hodí i pro jednočlennou domácnost nebo pro pečení bez trouby. Zkusím ještě jiné recepty, dává se i celé vejce, jen 1 lžíce cukru, i jen mléko. Recepty se škrobem vynechávám, to už je náhražka.
Tuňáka jsme nakonec vynechaly, neb jídla bylo i tak dost. Nejdříve jsme nakrájely lilek a daly ho vypotit, pak jsme připravily kuře. Porce ze stehen jsme opekly na směsi másla a oleje, přidaly cibulku a slaninu, vše podlily červeným vínem a dusily. V další fázi se přidávají ještě žampiony a naťová cibulka.
Mezitím jsme spařily a oloupaly rajčata, pokrájely cuketu, papriku, cibulku s natí a postupně vše trochu orestovaly a potom také dusily, pro změnu s bílým vínem.
Před obědem byl čas na kávičku. Dokončily jsme oba pokrmy, opekla jsem pár toustů, neb k oběma patří, a mohly jsme se najíst. Kamarádka vše chválila, divila se, kde se vzala ta dobrá chuť. Potom ještě jsme umíchaly v kastrole těsto na madlenky a daly je ve formách péct. Ovšem nějak se stalo, že jsem jeden plech skvěle spálila… Zbyly aspoň ty z malých muffinových formiček.
Když jsme vše sklidily, došlo na crème brûlée a další kávu, a byl čas na popovídání. Potom jsem jen rozdělila navařená jídla do krabiček a byl čas se rozloučit. Den to byl moc příjemný a bohatě využitý.
Nejnovější komentáře