V závěrečných kapitolách Rettigová uvádí i rady k uchování některých potravin, přepouštění másla, ukládání vajec nebo jejich rozmrazení. Vejce i jablka se mají nejdřív dát opakovaně do studené vody, a pak teprve přenést do tepla, aby nezvodnatěly a nezměkly. Následují rady k drobným poraněním. Na spáleninu dává mázdru a bílek, nebo strouhané brambory. Když se kuchařka uhodí nebo uskřípne, má dát postižené místo do studené vody a řezné rány, než se zavolá doktor, se hodně vodou vymyjí a potom kafrovým nebo mýdlovým lihem ošetří. Překvapivě po těchto radách první pomoci následuje návod na výrobu jitrnic a klobás, zkrátka Přídavek některých užitečných věcí, jak tuhle kapitolu MDR nazývá.
Tak k tomu se hodí ještě uvést stručný slovníček a přehled měr a vah. Ani ty nejsou jednoznačné, našla jsem nejméně dvě verze.
Míry a váhy
Kventlík = 4,375 g / 4 g
Lot = 17,5 g / 16 g
Libra = 0, 56 kg / 0,51 kg
Máz = 1,414 l / 1,9 l
Žejdlík = 0,35 l / 0,48 l
Slovníček
Alkermesová šťáva:: ze samiček červce
Bunclový kuthánek: kastrolek z polévané kameniny
Cemr: karé z jehněčího či skopového
Cervulát: uzenina
Hňup: sušená treska, též kastrát kozla
Hromový kořen: špargl, chřest
Kolník: tuřín, dumlík
Kraple : taštičky plněné masem
Loučky: tyčinky
Olej brabantovej: rostlinný, pravděpodobně řepkový, Nizozemí
Ošlejch: pór
Prožíravý papír: savý
Pupíčky: drůbeží žaludky
Turecký pepř: paprika
Možná také znáte tuhle knihu, byla ve své době dost ceněná. Receptů je vybráno méně, jsou upraveny podle tehdejší doby. Omezuje se použití vajec i másla a dražších surovin, doporučují se dle možností i polotovary. Inu mnoho se muselo podřídit ideologii normalizace i každodenní socialistické realitě, aby kniha mohla vyjít. Snad mohla být prezentována jako dílo pokrokové vlastenky a vychovatelky, ne tedy přímo průkopnice emancipace, tou MDR nebyla. Žena podle ní mohla vládnout domácnosti, ale jinak poslouchala ve všem mužíčka. Zde v úvodu jsem si také potvrdila, že pojmenování Retyška, které ráda používám, není nic pejorativního, ale používal ho v této podobě i její nakladatel Pospíšil.
Břízová, Joza: U stolu s paní M. D. Rettigovou, Praha, Práce, 1972
Z původního vydání z r. 1844 ještě vycházejí tři vydání této Domácí kuchařky. Krom receptů ještě obsahuje ke každé kapitole poznámky a vysvětlivky, tak se dle ní dá lépe orientovat a využít recepty v praxi.
Domácí kuchařka aneb Návod k použití Domácí kuchařky v dnešní kuchyni, Praha, Ikar, tři vydání od r. 1999
Navíc je k dispozici volně převážná část všech starých vydání v zdigitalizované podobě. Z těch jsem čerpala nejvíce. Jsou ovšem v kurentu, což nemusí být pro každého čitelné. Najdete na Krameriovi .
Jen mě mrzí, že řada blogerek, které chtějí ohromovat Magdaleninými recepty, sáhnou po těch rozšířených a upravených vydáních a prezentují pak recepty, které MDR nikdy neuvedla. Více v prvních dvou článcích, celá série zde.
Retyška však byla žena praktická, a tak končím jejími slovy:
„Mnoho ovšem bych ještě psáti mohla, ale předně by to knihu příliš zdražilo, a zadruhé tuším dívčina, jen když všechno uvařit a ouhledně uspořádat se naučí, co v této knize nalezne, má zatím pro domácí potřebu dost a pilná-li v umění tomto bude, lehčeji si také tabuli postavit bude, a pro domácnost se musí řídit dle toho, co právě k dostání.“
Nejnovější komentáře