Přes počáteční nejasnosti jsme se opět sešly v plném počtu. Původně to totiž vypadalo, že budeme ve dvou, pak ve třech, po dalším týdnu domlouvání že zas ve dvou, ale pak snad i ve čtyřech, a nakonec na poslední chvíli mohla i pátá z nás.
Předem jsem koupila chřest, bohužel měli jen bílý. Levnou plec na mletí jsem taky pořídila, koupi jahod delegovala na některou z „holek“ a ostatní jsem měla víceméně v běžné domácí nabídce. Jaké bylo menu?
Chřestové risotto (k obědu)
Čokoládové muffinky s tvarohem (moučník)
Jahodový cheesecake (s sebou)
Masové koule s rajskou omáčkou (s sebou)
Předem jsem ještě promýšlela pořadí jednotlivých operací, aby nám šla práce od ruky (a ne přes ruku). Nejdřív jsem myslela na cheesecake, jestli pečený nebo nepečený, ale pak jsem se zapomněla včas kouknout, zda ten želatinový ztužovač mám, no neměla jsem, jen půl sáčku. Takže byl pečený.
Před příchodem účastnic jsem začala mít obavy, jestli těch prací není moc, proto jsem aspoň nakrájela a namočila rohlíky do mletého masa. Začaly jsme pak opět křehkým těstem v robotu (300 g mouky, 150 g tuků, pár lžic bíého vína a špetka soli), daly odležet. Pak přišly na řadu čokoládové muffinky dle tohoto receptu. Těsto umíchal robot bez mytí. Holky rozděllily těsto do formiček , kupodivu vyšlo do 12 důlků a ještě do 6 dalších košíčků. Zároveň další ruce připravily jahody: umýt, pokrájet, osladit a dochutit rumem. Muffinky jsme ozvláštnily tvarohovou náplní jako tady, holky si zkusily aspoň práci se sáčkem. Jeden tvaroh stačil – zbytek pak přišel do cheesecaku. Pak už bylo třeba robot opláchnout a připravily jsme maso k mletí, k tomu i kus špeku. Cibuli je lepší pokrájet. Maso jsme umlely na dvakrát. Přidaly jsme jako obvykle vyždímané rohlíky, vejce, sůl, hořčici, koření . Na půl kila masa dávám dva rohlíky a dvě vejce. Robotem jsme vše řádně promíchaly, až se směs táhla, byla by to ručně dřina. Masovou směs jsem nechala odležet.
Mezitím se upekly muffinky a my namačkaly křehké těsto do sádlem vymazané formy a daly upéct naslepo. Jen ho propíchám, nedávám žádné fazole a podobně, nezvedne se. Každá kamarádka se chopila nějaké činnosti, třeba chřest se musel oloupat, sýr nastrouhat, z mletého masa utvořit koule, byly jich dva plechy. Taky nádobí se stihlo odmývat a sklízet, v malé kuchyni je to potřeba. U toho se samozřejmě živě hovořilo a hovořilo:)
Ale byl čas na ochucení tvarohové směsi do cheesecaku, dala jsem na tu 28 cm formu velkou zakysanku, 1 tvaroh, 3 vejce a asi 300 g ochucených jahod i se šťávou, zahustila jsem ještě trochu škrobem, tak jednou velkou lžící. Těsto se mezitím vším upeklo, tak jsme do něj nalily náplň a daly dál péci na spíše mírnější teplotu, cca 160 °C. Ideálně by měl koláč v troubě i vychladnout, pak nepopraská. Nechaly jsme ho tam, jak to šlo, abychom stihly to ostatní.
To už jsme měly za sebou skoro dvě hodiny práce a přišla na řadu příprava oběda. Základ risotta jsem udělala z cibulky na másle a olivovém oleji, na to suchá rýže a první podlití bílým vínem. Počítám sběračku rýže na dvě porce. Pak už se přidává postupně po sběračce vývar. Tedy zjednodušuju si to tím, že bujón nebo kostku rovnou nadrobím na rýži a přileju vodu. Má být horká, ale nezaznamenala jsem žádný rozdíl, dává-li se studená. Risotto se musí dost míchat, ale ne pořád. Po sběračce vody se přidává tak dlouho, až je rýže na skus akorát, cca dvacet minut. Tedy chvíli předtím jsme přisypaly oloupané kousky chřestu, jsou rychle měkké. Hlavičky jsem mezitím orestovala na kousku másla. Do risotta jsem ještě přidala parmazán a trochu pepře, slané bylo dost. Shodly jsme se, že bílý má sice lepší, výraznější chuť, ale je s ním navíc to nemilé loupání. A není dost fotogenický, dodávám 🙂 Foto je starší.
Koláč jsme už vytáhly z trouby a šouply tam koule. K risottu jsme si konečně nalily připravené prosecco. Prý vše vynikající.
Zbývalo uvařit dostatečné množství rajské omáčky. Tu už jsme vařily poprvé, ale to se účastnila jen jedna „holka“, tak bylo repete. Tentokrát jsem je nechala krom cibule nastrouhat i dvě mrkve a orestovat na másle. K tomu stačilo přidat plechovku sekaných rajčat a půl litru passaty, kus nadrobeného perníku, asi plechovka vody, bujónovou kostku a trochu pepře a skořice, vše rozmixovat a bylo to.
Kafíčko a čokoládový muffin jsme si zasloužily…potom jsme už jen vydechly a napakovaly jídlo s sebou, na osobu vyšlo asi 12 masových koulí velikosti pingpongového míčku, 3 sběračky omáčky, asi pětina jahodového cheesecaku a dva nebo tři muffinky. Po skoro pěti hodinách jsme se rozloučily s hromadou dalších plánů 🙂
Je to jen takové vaření důchodkyň pro každý den, ale potěšilo mě, že každá si zkusila něco nového, že se vše zvládlo bez ztrát a stihlo bez prostojů. Nejsou to recepty pro puristy, ale upravené a zjednodušené pro domácí podmínky.
