Poslední dobou nestíhám pobrat, co všechno se kolem mě děje, potřebuje mou pozornost i zatěžuje fyzičku, zkrátka nějak často je to na doraz . Ráda bych i víc psala, pokračovala v sepisování mých zážitků a zkušeností s jídlem a vařením, které v knížce Zrnka všehochuti končí rokem 2008 a založením blogu – protože pak teprve všechno dění kolem vaření začalo nabírat grády! Knížku si můžete objednat v odkazu výše. K dalšímu psaní potřebuju mít aspoň volný den, bez pochůzek a dalších povinností, a nejlépe aspoň dva tři dny v jednom týdnu, což se mi tedy moc nedaří, proto mám sepsáno zhruba půlku.
I k vyzkoušení toho koláče jsem se dostala až teď, naštěstí mi zatím darované výborné švestky vydržely. Chtěla jsem už delší dobu použít recept na frangipane, mandlovou náplň, ale z ořechů, kterých mám ještě zásobu, zatímco mandle žádné 🙂 Jasně, počítala jsem s tím, že výsledek bude hrubší, chuťově výraznější, ale zrovna se švestkami mi to docela ladilo. Ono by šlo použít i jiné ovoce, nakonec tenhle hroznový koláč se mu podobá.
Na formu 28 cm jsem udělala křehké těsto z 300 g mouky, 150 g tuku, pár lžic bílého vína (nebo vody) a půl lžičky soli. Tuk s moukou jsem nejprve umíchala v robotu na drobenku, pak spojila tím vínem. Nesmí se hníst dlouho, aby nebylo tvrdé. Dala jsem ho odpočinout do lednice. Když si chci práci rozdělit, udělám těsto klidně i den předem nebo jak se to hodí, nic se mu zatím nestane. Koláčovou formu pak vymažu nejlépe sádlem, vymačkám těsto a propíchám nožem nebo vidličkou, aby se nezvedalo. Peču tak napůl asi 10 -15 minut na cca 170-180 °C.
Mezitím připravím ořechovou náplň. Umlela jsem 200 g ořechů, k nim přidala 150 g cukru, 3 malá vejce, 125 g povoleného másla a pár lžic rumu. Náplň má takovou kašovitou strukturu. Velké švestky nešly úplně od pecky, objela jsme je nožem a pak ještě přepůlila. Na těsto jsme nalila náplň a pokladla švestkami a šup do trouby na skoro tři čtvrtě hodiny, až se koláč pěkně vypeče. ZKrájela jsme až po zchladnutí, náplň potřebuje zatuhnout. Ve spojení s ořechy švestky chutnaly jen příjemně nakysle a koláč dopadl velmi dobře. Zajímavé bylo, že po odležení švestky zmodraly, zatímco na čerstvě upečeném koláči byly ještě žlutozelené…
Tak to je další položka do sbírky švestkových koláčů, které lze udělat i s mákem, tvarohem atd.
Ač to podle článků vypadá, že snad jíme jen koláče, vařím běžná jídla, ale na nich není nic zajímavého k zveřejňování. Plněné papriky a cukety, něco na pánev (burger, ryba, kuře) s kaší, omáčky rajské nebo s houbami, bramborové noky. Chutě ovšem mám v důsledku léčby omezené, ale to je už dlouho, jen to nyní vnímám víc. Uzeninám se vyloženě vyhýbám, vůbec mi nevoní. Koupila jsem aspoň uzená kuřecí stehýnka, ale tak něco nedobrého jsem už dávno neměla… Stále peču chleba – o dovolených jsem musela jíst i kupovaný, a to mi teda moc nešlo. I když byly kváskové a s žitem, na chuti se to nepoznalo. Chtěla bych vyzpovídat neteř, která teď pracuje ve velké pekárně jako manažer kvality, jak se to tedy vlastně všechno dělá v praxi, zatím toho tolik nevím. Jo, kde jsou ty časy, kdy jsme jako školní děti chodily na exkurze do výroby, i v pekárně jsme tehdy byla a v Lomnici u oplatek ještě na vejšce, koncem sedmdesátek, to bylo zajímavý. Předpisy o bezpečnosti, hygieně a podobně tomu nejspíš brání účinněji než nechuť managementu ukazovat realitu výroby 🙂
Nejnovější komentáře