Roládování

Během léta nebylo moc času na pořádné články, ale nyní z letního vaření a pečení něco předložím. Pro dnešek to jsou rolády více druhů...nějak se mi v létě sešly.

Tu první mě napadlo upéct, když mi zbyly krémy po narozeninových dortech. Základ byl zcela jednoduchý piškot (4 bílky-sníh, špetka soli, 100 g cukru, 4 žloutky+3 lžíce oleje, 130 g mouky) a zbylé krémy, navrch trochu čokolády. Byla výborná i ta půlka, co jsem zmrazila.

Vnučce k svátku na chalupě, kde nás bylo méně, jsem nabídla roládu místo dortu, ten se mi zdál moc velký a složitý, musela bych s sebou brát i plno věcí navíc. Z nějakého důvodu si vybrala špenátovou, ale věděla jsem, že borůvky tam rostou, tak to se zrovna hodilo. Měla jsem celé balení špenátu – 125 g, který jsem rozmixovala tyčákem s několika lžícemi oleje na kaši. Ostatní suroviny jako výše, jen asi o lžíci mouky více.  Na náplň jsem tentokrát vzala sáček směsi na limetkový krém a dvě šlehačky, bylo to hned a bylo to až až na pořádnou vrstvu krému, navrch jsem ho dávat nechtěla. Roláda vypadala velmi hezky a všem chutnala, žádná špenátová pachuť se neprojevila. 

K dalším příležitostem jsem zvolila ořechovou roládu s kávovým krémem, a protože bez dětí, dochucenou rumem. Zase 4 vejce atd., jen jsem dala 100 g mouky a 30 g ořechů, úplně to stačí. Plát jsem potřela rumem a naplnila jen šlehačkou se ztužovačem. Dvě lžíce rozpustného kafe jsem ještě rozmíchala s dvěma lžicemi šlehačky, přisladila a bylo hotovo. Aspoň jsem si při té příležitosti pocvičila kreslení čokoládou navrch. Dala jsem jí trochu do zdobícího sáčku, čemuž jsem se pořád nějak bránila. Šlo to samozřejmě o dost lépe: ).

A ještě přidám jednu masovou roládu s houbami – to jsem pořád nevěděla, jak a s čím to kuře udělat, aby to byl šikovné, nezabíralo moc místa atd., až jsem ho tedy vykostila a k tomu vyhrábla ještě zbytek sušených hub. Jinak na tom nic není. 

Všechno jsou to jen takové zkratkovité a zjednodušené receptíky, v létě pořád není čas na složité vyváření. Ono ani jindy, sice mě baví nové a komplikovanější recepty, ale to je pro zábavu, ne pro denní vaření. Taky strávníci jsou konzervativní, a to ten hlavní až tak, že má rád i konzervy 🙂 Na dovolené se ovšem takové hovězí celkem užije, dávám do boloňské, do plněných paprik nebo cuket, s fazolemi a podobně. V různých provizoriích se musí člověk přizpůsobit, ale nějak to šlo. Fotodokumentaci jsem ale zanedbávala, tvarohové noky s mirabelkovým rozvarem ani bramborové se sýrovou omáčkou vyfocené nemám…