K devátým narozeninám jsem vnučce jako dárek vybrala kurz suši pro děti. Momentálně už opustila svět princezen a zalíbila se jí manga série Moje hvězda, čemuž vůbec nerozumím, a taky nějací démoni jako Iguro či Nezuko, čemuž rozumím ještě méně. Avšak s tím se pojí i obdiv ke všemu japonskému a zachutnalo jí i suši. Zkoušeli to prý doma, ale moc se nedařilo, tak kurz přijala s nadšením.
Můj vztah k suši je značně rezervovaný, párkrát jsem samozřejmě ochutnala, ale nijak mě nenadchlo. Bylo to asi vždy suši z hypáče, tak jsem si říkala, že to aspoň okouknu a uvidím, jestli v profi provedení to bude jiné.
Škola vaření disponuje pěkně zařízenými prostorami s veškerým vybavením a navazuje na ni i prodejna značkového nádobí. Na kurz bylo vše krásně připravené, suroviny nachystané, jen omotávat podložky freshfólií trochu trvalo. Bylo vidět, že děti už suši znaly, nedělaly to poprvé a znaly i japonské názvy jako maki či uramaki, které jsme připravovali. Asistovala jsem vnučce po část doby. Nejdřív děti měly překrájet některé suroviny na menší kousky, pak si připravily vodu na ruce kvůli lepkavé rýži a šlo se na to. Plátek řasy, rýži napatlat rovnoměrně, ale nechat okraj, položit suroviny a pomocí podložky zamotat. Jedna z těch prvních maki se nám nespojila, tak jsme dávaly záplatu z dalšího proužku řasy, jak šéfkuchařka Anička ukazovala. Postupně jsme umotaly celý talíř suši, mezitím ještě proběhla ukázka přípravy rozvaru na rýži a ochucujících omáček. Kurz probíhal od jedenácti, a tak po poledni už měli účastníci hlad…najíst se mohli až před druhou, ale moc si to všichni pochvalovali, kromě mě a jednoho dědečka jedli snad všichni zručně hůlkami. Jen můj vztah k suši to celé nijak nevylepšilo, prostě nevím, co by mi na tom mělo chutnat. Na svoje výtvory jsme dostali krabičky i tašky, úklid byl zajištěný, a to bylo vše. Kurz to byl povedený a děti se nenudily, hlavně vnučka byla spokojená.
Aha. Tak asi leda v tom Japonsku… Dík za koment.
Pamatuju si, jak jsem z prvního suši, které jsem ochutnal v jednom podezřelém pražském podniku, vůbec nebyl nadšený. A taky jak jsem se pak oblizoval, když jsem si dával různé vynikající varianty při svých cestách po Japonsku. Ale doma jsem ho zatím ještě připravit nezkoušel :-).