Je čas sklizní ledasčeho, navíc je třeba zpracovat nějakou tu úrodu celkem svižně. Třeba jsem nakoupila hned tři hokaida a z toho dvě se mi, potvůrky, začaly do týdne kazit. Takže hned bylo co vymýšlet. Byl koláč, polívka, omáčka s kuřetem, pyré do mrazáku a ještě ho mám trochu v lednici, že přidám do chleba místo brambory nebo do risotta, ale to jím jen já.
Podzimní tipy najdete i v loňském článku, přidám nyní další. Kuřecí roláda šla zatím do mrazáku, ušetří trochu místa proti celému ptáku.
Zároveň se chci podělit o dovednost, jak vykostit kuře. Naučila jsem to od matky, které to kdysi v okruhu známých vysvětlil jejich syn-šéfkuchař, když kuřecí rolády připravil pro nějakou společnou oslavu. Nejprve ukroutíme či uřízneme spodní části křidélek a stehýnek. Další kost nožem dokola odhalíme a také ukroutíme z kloubu. Základem vykostění je začít od páteře. Jen tak se nám plát masa nerozpadne a dostaneme celý hrudní koš ven. Krájení a pižlání nevypadá moc spořádaně, ale to nevadí. Použila jsem menší a ostrý nožík, u chrupavčitých spojení kolem žeber jsem si připomněla anatomii…a nakonec se kostra vyloupla. Ještě je třeba vyříznout nějakou tu chrupavku kolem stehýnek, no a je to. Pěkný plát masa vcelku. Kuře se dá stočit oběma směry. Aby nebyla v jedné časti samá suchá prsíčka, stáčím kuře raději napříč, tj. ne od boku, ale od krku dolů. Maso jsem nasolila, opepřila a pokladla slaninou. Může se dát i masová náplň, housková, špenát, houby, míchaná vajíčka, ptáčková náplň, jak je libo. Může se zatočit těsněji nebo jen sešít strany k sobě.
Šišky z bramborovotvarového těsta jsou dobrá příloha nebo samotné s máslovou strouhankou naslano nebo nasladko, zde i s tvarohem. Klasický guláš muži na přání byl jen podlitý pivem a na cibuli, bramboráčky ho vylepšily.
Pečená zelenina, tentokrát podzimní, je další zajímavou přílohou, obsahovala tentokrát krom brambor mrkev, cibuli, cuketu, dýni, rajče. Ale hodí se toho více, kedlubna, lilek, řepa, batáty, pár hub… jen je třeba vše pokrájet, lehce osolit a opepřit, promíchat s olejem. Další koření dle fantazie, hlavně bylinky a taky česnek. Peču na plechu v jedné vrstvě 30-40 minut. K tomu něco jako vepřové medailonky.
Mazanečky na snídaně se rovněž hodily a buchty, tentokrát s tvarohem, budou mít vnučky snad i na svačinky. Těsto jsem důkladně zadělala z 750 g hladké mouky, 2 vajec, 1 droždí, hrnku teplého mléka, asi 100 g cukru, špetky soli, po chvíli jsem přidala 200 g změklé Hery a vykynulo krásně.
Rovněž konečně zas došlo na houbovou skoro kulajdu, měla jsem z víkendu mísu klouzků. Dvě ze tří vnuček a syn ji zbožňují, Jednička byla vysloveně nadšená. A to jsem jen dala vařit pár brambor s kmínem, cibulí a polévkovým kořením, pak přidala houby, dolila mlékem, dochutila svou bujonovou pastou, lžící instantní jíšky, octem a kouskem másla, přidala jsem trochu vajec natvrdo a kopr jsem měla jen sušený.
K podzimnímu počasí se krom zahřívacích jídel hodí i trochu čtení – co třeba Zrnka všehochuti, o vaření a cestování?