Letos jsme byli znova ve stejné sestavě, na stejném místě. I jídla jsme vezli skoro stejná, protože jsme jeli v sobotu, a museli jsme tedy mít něco do pondělí, když jsme nechtěli být závislí jen na stáncích. Užily se řízky, párky v těstě, tvarohové muffinky i taštičky s marmeládou.
Počasí, moře, ubytování, silnice, to všechno bylo fajn. Vloni stál street food kolem 20 zlotých, letos spíš za 30 až 40. V hypáči asi jako u nás nebo dražší, ani ve vnitrozemí to nebylo jiné. Ale zvládlo se to celkem dobře. Na pláž jsme nosili pečivo a sýr nebo uzeninu, jednou ještě i ty zapečené párky z domova. Taky vždy nějaké koláče, domácí a pak kupované koblihy a jiné. Ovoce moc nebylo, jahody, meloun. Ostružiny na lívance rostly kousek za plotem… Museli jsme koupit mouku, ač jsem uvažovala, že jí trochu vezmu s sebou, ale syn mi to rozmluvil. Pak vyhlašoval, že bez lívanců není žádná dovolená! Vajíčka jsme měli, kefír taky, oleje jsem brala malou lahvičku rovněž. Ostružiny jsme svařili s cukrem. Lívanečky se tedy povedly. Brkaši jsme udělali k zbylým řízkům, něco na salát jsme taky našli. Kluzki jsme koupili a k nim udělali smetanový špenát se sýrem, to byla dobrá kombinace. Jednou přišla k chuti všem i instantní polévka, což bylo překvapivé… Měla jsem ji do rezervy pro nás dospělé, ale nečekala jsem, že ji s nadšením snědí i holky. Syn vařil i něco jako boloňskou, na to jsme koupili mleté maso. Další jeho jídlo byla zeleninová směs s kuskusem. Měli jsme dost teplé počasí, tak vždy nebyla ani chuť na další vařená jídla.
Dvakrát jsme byli v hospodě – tedy jednou spíš ve stánku, to druhé hospoda opravdu byla, ale nic podobného jsme u moře neviděli. Přitom cenově to vyšlo nastejno, ale klasický nábytek, krajkové ubrusy, vše skvělé. Jenže to už bylo od moře pěkný kousek, našli jsme při cestě zpět. Porce velké. Dala jsem si konečně žurek, typickou polévku. Vím, že je z kvasu, tak jsem čekala něco jako kyselo, ale bylo to přece jen jiné. Nakyslá trochu byla, ale hodně zeleniny, vejce, masové knedlíčky. Nabízeli ji buď v chlebu nebo s domácí bulkou. Nebylo to špatné. Receptů bude více jako u každého jídla, zdá se mi odpovídající tento.
Holky měly pořádný vývar s hodně masem i nudlemi. Syn zkusil pečenou kachnu se zelím i s jakýmisi špeclemi (Pół kaczki podana z sosem żurawinowym, kopytkami i kapustą czerwoną zasmażaną), stačilo i pro dvě holky. To zelí však bylo zapečené se šťávou, ne kyselé, což jim přišlo divné. Třetí holka chtěla něco sladkého, tak pirohy s jahodami. Já trochu váhala, ale nakonec jsem přece jen dala rybu – flundru, i když to bylo vlastně to samé, co u moře ve stánku, ale o několik tříd lepší, dobrý salát se zelím a správně křupavé hranolky. Tak jsme se před cestou ještě dobře najedli.
Vlastně jsme to celé absolvovali s minimem fastfoodu, na zmrzlině jsme byli taky jen jednou, nijak nás nenadchla. Dokonce i konzumace čokolády byla velmi omezená, k snídani tedy měly holky většinou kakao a ještě nějaká Monte, co vezli s sebou. Ani bublinkové limonády jsme nekupovali, voda je tam dobrá a malinový sirup stačil. Kafe a čaje jsme si vařili do sytosti vlastní. Určitě jsem na něco zapomněla, není to kompletní jídelníček, ale pro tu představu to stačí.
Nejnovější komentáře