V počátcích mého blogování, tedy před patnácti až deseti lety, jsem zvládala během jednoho půldne navařit a napéct na celý týden, prostě jsem jela jak fretka několik hodin v kuse. To už holt nedávám, ale zas nechodím do práce, tak si můžu jednotlivé operace rozdělit třeba na celý den a postupně se k nějakému viditelnému výsledku taky dopracuju.
Dnes jsem měla pocit, že by to ale šlo trochu urychlit. V plánu byla zrovna samá jídla náročná na více operací: vaječná tlačenka, drůbeží vývar a vánočky. Čili vařit vejce, udělat majonézu, krájet a loupat, míchat základ – jako salát (oproti odkázanému receptu jsem dala i olivy), patlat želatinu, čistit zeleninu do polévky a kosti opékat a po uvaření obírat, zadělat kynuté těsto a pak zaplést a zase nechat odpočívat. Zdálo se mi, že by tedy šlo celkem snadno zkombinovat nutné pauzy a proložit dalšími úkony.
Založila jsem polévku a kynuté těsto, na které jsem použila slánek z 12 g droždí. Nyní dělám těsto trochu jinak, tak popíšu. Dlouho jsem se bránila oleji, ale jde to dobře: dám asi 3/4 kg mouky, směs hladké a polohrubé, víc cukru, asi 180 g, 150 g oleje, hrnek mléka, 1 vejce a 1 žloutek (bílek jsem nechala na potření vánoček), dobře v robotu propracuji, a přidám ještě dvě velké lžíce sádla. Hladké měkčí těsto nechám kynout.
Pak jsem pracovala na tlačence. Potud dobrý, ale stačilo mi. Větší pauza se protáhla, aspoň se zatím uvařil ten vývar. Než mi kosti schladly, tedy nemyslím svoje :), kontrolovala jsem těsto, ale to se zrovna nechtělo moc hýbat. Tak jsem zas pauzírovala, vše ostatní už bylo hotové i s nádobím. Vánočky jsem motala až později, zase pauzírovala a nakonec už skoro večer pekla.
Nic moc :), avšak týž den jsem stihla ještě dopolední kontrolu na zubním, vyprat dvě pračky a hodinu telefonovat… Což chápejte tak, že jsem byla se sebou docela spokojená.
Nejnovější komentáře