Tyhle zvířecí motivy na pečivu mě zaujaly už před nějakou dobou na Pinterestu. Vyzkoušela jsem žirafí roládu, bylo to docela snadné. Pořád chci zkusit i další, ale nějak se to nikdy nehodí. Ale sušenky pro vnučky je třeba mít po ruce stále, tak jsem se do nich pustila. Holky mají rády bretaňské i linecké, zkoušely jsme do nich i něco otiskovat, třeba různé kuchyňské potřeby jako paličku na maso, šlehací metlu, dno sklenice se vzorem a podobné nápady. Jenže na to holky buď neměly sílu nebo sušenku moc rozplácly, tak jsem to zatím odložila. Jasně, existují i speciální vykrajovačky-razítka, ale to mě zrovna nebaví, nemám totiž ráda pomůcky, mající jen úzké využití.
Leopardí vzor jsem taky vyzkoušela radši sama. Těsto je celkem běžné křehké, na 2 plechy sušenek jsem vzala: 250 g másla, 200 g cukru, 2 vejce, 500 g mouky, špetku soli a trochu vanilkové esence. Trochu větší polovinu jsem nechala světlou, druhou část obarvila kakaem nejdřív na světle hnědou, rozdělila a půlku dobarvila na tmavo. Dala jsem ho odležet přes noc, tak se mi s ním pak dobře pracovalo. Připomínám, že se těsto už pak nesmí podsypávat, to by vzor nedržel pohromadě.
Zvolila jsem metodu válečkovou – druhá vykrajovací se dělá tak, že se zpracují ty hnědé válečky a rozkrájené rozloží na světlou placku a zaválí, pak se vykrajují kolečka. No jo, ale co s těmi odkrojky? Z nich už nic hezkého asi nevznikne. Tak jsem se pustila do válečků.
Výhodou pro nás ne úplně zručné je, že nemusí být nijak pravidelné a stejné, naopak, nerovnosti vypadají lépe. Ze světle hnědého těsta jsem vzala nejprve půlku a vyválela šest bachratých válečků asi jako malíček silných. Půlku tmavého těsta jsem uformovala do obdélníku a rozdělila na šest pruhů, které jsem rozplácla válečkem, na ně položila tmavé válečky a namačkala těsto na ně ne moc pravidelně. Pak jsem z půlky světého těsta stejným způsobem vyválela o něco širší tenčí pruhy a hnědé válečky do nich obalila. Nakonec jsem všechny poskládala na sebe a poválela, aby v nich nebyly žádné mezery. Tento váleček by měl mít průměr jako budoucí sušenka. Stejně jsem udělala druhý váleček, najednou bych na vše neměla dost místa. Přemístila jsem válečky asi na dvacet minut do mrazáku. Pak už jen stačilo nakrájet kolečka a dát péci. Určitě to chce vyzkoušet i jiné počty a síly válečků, ale efektní sušenky se podaří asi vždy.
K letnímu období ještě doporučuji ke kafi sušenkám nějakou tu četbu – Zrnka všehochuti, kde je hodně i o cestování.
Nejnovější komentáře