Jaro přechází do léta, za pár dnů je nejdelší den, oslavy slunovratu i předvečer svatojánský, tedy dny tradičně plné kouzel a příležitostí k bujarým zábavám i všelijakému milostnému čarování, jak napovídá Sen noci svatojánské i balada O lesní panně. O tradicích a zvycích se dočtete jinde dost a dost. Ale tohle půvabné lidové veršování doplňuji:
Pátrala jsem, zda se k těmto svátkům také podávaly nějaké tradiční pokrmy.
V plném jaru krávy nejvíce dojily, pak už svatý Jan ubéře mléka džbán. Mléko se uchovávalo na zimu v podobě vysušených homolek: ano, to jsou ty, co na ně šup do komůrečky ten nejmenší, na kterého nezbyla kašička od myšky. A takové ty pěkné klícky, co se vídají ve skanzenech, ty byly právě na sušení homolek. Jak píše K. Skopová, v zimě se homolky roztloukly v hmoždíři, spařily horkým mlékem a s vejci a cukrem se udělala ná
divka do buchet, někdy nazývaná sejrová. Taky se hodně používala tvarohová těsta, však známe tvarohové koblihy od Retišky, tvarohové štóly, trojhránky, knedlíky a další. Ale tvaroh se dával i uležet s pivem a snad se jedl i čerstvý s bylinami, které v této době jen bují.
Svatojanská noc byla příhodná nejen pro sběr kouzelných bylin, ale i nezralých ořechů na ořechový likér. I kompot se z nich dělá, vařila ho někdy babička. Mám původní recept v Retyšce i v Sandtnerce, ale to mi připadá všechno moc komplikované. Ořechy totiž snadno zkvasí, zplesniví nebo se jinak zvrhnou, není to s nimi jen tak, proto se zavařují na etapy.
Černé ořechy
Nejnovější komentáře