Začínají se objevovat všelijaké recepty na levnější jídla, a to ve snaze vyrovnat se s cenami, rostoucími před očima. Ovšem chceme-li na jídle ušetřit, nevyřeší to jen levnější recepty! To už je ten poslední krok.
Záleží na mnoha jednotlivostech a řešení bude velmi individuální. Taky se dá předpokládat různá míra ochoty si něco odříci, mladší generace to většinou zažité nemají. Někdo potřebuje šetřit absolutně, někomu stačí jen náklady snížit a semtam si může dopřát i něco luxusnějšího či jídlo venku. Zatím.
Ušetří se i tím, že spotřebiče a další vybavení nebudou příliš zastaralé, snižování spotřeby u novějších typů není zanedbatelné. Kdo má naopak k šetření a omezování se přirozené sklony nebo musel hlídat rozpočet už dříve, může snadno při maximálním úsilí upadnout do podvýživy, což tedy není cílem. Strava musí být vyvážená a energeticky dostačující, to je zásadní předpoklad.
Obecně platí: vařte doma ze surovin, ne z průmyslově upravovaných výrobků (ready to eat, konvenience), využívejte slevy, plodiny vypěstované nebo zdarma získané, nakupujte s rozmyslem, aby se toho zkazilo co nejméně… Myslím, že bez trochy plánování se to neobejde, pro intuitivně zaměřené jedince to bude těžké.
Levnější druhy masa jaksi vymizely, vždyť třeba hovězí na polévku je dost luxus. I dříve laciný bůček nebo mleté zas tak levné nejsou, a uzeniny vyjdou ještě dráže. Kuře se pořídit dá, většinou i ve slevě. Nabídka vnitřností nebývá veliká, ani je každý nejí, ale už nejsou ani levné. Ryby nebyly levné ani dříve. Snad nějaké sardinky se dají využít. Možná někdo vzpomene na pokrm z rýže a konzervy rybiček v tomatě, moc dobré to nebylo, ale levné ano. Také tuňák s vejci se míchal s rýží. Znám to z vandrů, ale nejsem si jistá, jestli by tyto recepty šlo nějak oprášit, na to jsme už hodně zmlsaní. Masové konzervy stojí majlant, to je řešení do provizorních podmínek. Můžeme zařadit více luštěnin, i sóju.
Velmi draze vyjde i většina mražených jídel a směsí v sáčku, polotovary jako hotové knedlíky a noky. Pečivo, zejména koláče nebo pizzu, upečete doma za zlomek ceny. Sušenky, oplatky, slané snacky i müsli tyčinky a různé křupinky do mléka stojí zbytečně moc, dají se omezit, i když už slyším to brblání… Stejně tak mnohé nápoje. Na tyto oblíbené „nesmysly“ má hodně lidí úplnou závislost, ale zvažte, co za ně dáte v porovnání třeba s kusem masa… Pastí pak jsou dětičky, žadonící o to či ono, aspoň napít… Je lepší mít vždy vlastní svačinu a pití s sebou.
Z tuků nyní vychází nejlépe sádlo (v kostce, nikoli doma škvařené), v řadě receptů jde s máslem nebo rostlinným tukem aspoň napůlit. Snadné je udělat domácí majonézu, která je též cenově úplně jinde a trvá chvilku. Úsporná verze se dělá jen oleje a mléka (1 dl mléka, 2 dl oleje)! Ovšem vyrábět si doma máslo ze smetany vyjde mnohem dráž… Někdo dokáže doma vyrábět i sýry, ale to už není běžná věc. Snad jen vykapanou „lučinu“ můžu doporučit, ta je snadná. Jinak se sýry bude třeba šetřit – často se nadužívá zapékání sýrem i u jídel, kde to chuťově není vůbec třeba. I halušky s brynzou stojí hodně, ale dají se připravit se špenátem nebo zelím a kouskem slaniny.
Rovněž s časem je třeba počítat, rozvrhnout si přípravy třeba do více malých celků, aby se vaření navíc stihlo. Hurá akce na poslední chvíli šetření moc neumožňují. Nejnáročnější je pečení kváskového chleba, ten se těžko vřazuje do denního programu pracující osoby. Dá se využít lednicové kynutí, když se těsto zadělá ráno a večer se peče, ale to je už pro pokročilejší pekaře. Na rohlíky je třeba jen necelá hodinka i s kynutím. Sladké kynuté těsto nebo dlouho dušená masa se dají zvládnout. Muffiny, bábovky a tzv. chlebíčky, kdy se těsto jen najednou zamíchá, se rovněž snadno připraví doma.
Když jsem chodila do práce, na další den jsem často vařila večer, zabralo mi to tak max. hodinu i s úklidem. Strčit maso do hrnce a vše orestovat netrvá dlouho a dusí se už samo. Stejně tak pečení, prostě připravit těsto je na cca čtvrt hodiny, během pečení se už můžete věnovat něčemu jinému. Taky je možné si něco nachystat buď večer nebo ráno před odchodem: nakrájet, nakořenit, připravit pudink, křehké těsto na koláč nebo třeba plněné papriky.
Hodně inspiruje kuchyně za protektorátu, vycházely celé kalendáře s recepty na obědy a večeře, hospodyně si je i zapisovaly. Využívalo se vše, jídla to byla hodně skromná. Polévka jednoduchá, řídká, hodně sladkých jídel. Příklady najdete i v tomto článku.
V jedné kuchařce-brožurce pro pracující ženy z 50. let radili, ať dají ráno, hned jak vstanou, vařit hrnec brambor, že dobrá hospodyně už bude vědět, k čemu je odpoledne použít. Z těch se dá připravit hodně levných jídel, slaných i sladkých.
Určitě je šikovné navařit více porcí, je to už skoro stejná práce, když jich bude dvakrát nebo i třikrát tolik. Dají se uchovat snadno, vždyť běžně v ledničce jídlo v uzavřené krabici vydrží nejméně 5 dnů, tak to neznamená, že jíte dva dny po sobě to samé. Vakuování, mražení samozřejmě taky pomůže.
Pro dlouhodobější úsporu se může zařadit domácí zavařování – ale zase tak, aby se využilo, k čemu zavařit padesát sklenic jahodového džemu, když ho pak nikdo nejí? Doporučuji i domácí paštiky, když jsou zrovna levnější suroviny, vydrží i dva roky. Hotová jídla sama nezavařuji, ale řada lidí to úspěšně dělá. Domácí sirupy proti kupovaným mají více ovoce a cenu jinde, stejně kyselé okurky. A nakládat se dá i zelí, ale to zatím tak drahé není. Více v rubrice zavařování. Ovšem pojedete-li někam pro suroviny zdarma nebo za výhodnou cenu, nezapomeňte připočíst i cenu benzínu 🙂
Inspiraci na levné recepty najdete u páně Cuketky v jeho Skromné kuchyni, a to včetně jednoduchých a srozumitených videonávodů. Ceny do 30 Kč za porci byly počítány většinou před současnou inflací, to vezměte v úvahu.
Moje levnější recepty jsem opatřila štítkem úsporné vaření (hledat přes štítky, ne lupou v řádku)
Možná vás napadají další témata, která pomohou ušetřit na jídle – sem s nimi! Každý si musí vybrat, co je pro něj ještě možné, co zkusí jinak, jak to poskládá časově, jaké může mít zásoby, jak zapojí další členy domácnosti. Radila jsem se s několika hospodyněmi, v šetření zběhlými, a došly jsme k závěru, že dnes jsou drahé i ty základní suroviny a šetřit je těžké.
Ani exkurz do historie mnoho nepomůže, to byly úplně jiné podmínky, potraviny se dnes zpracovávají zcela jinak, cenové relace se liší, dostupnost na venkově a ve městě rovněž. Ano, existuje třeba Zíbrtova Česká kuchyně v dobách nedostatku, Zlatá úsporná kuchařka od Kejřové, protektorátní kalendáře s recepty, Zdravě, chutně, hospodárně (Břízová) z 50. let, vlastním i nějaké další dobové brožurky a tipy třeba z Velké krize, ale to si nechme spíš na nějaké povídání ke kafi.
Nejnovější komentáře