Pytel arónie od kamarádky ze Severu mi shodou dobrých okolností přijel až domů. Plody jsou celkem odolné a v lednici vydrží i docela dlouho, třeba dva týdny, ale neměla jsem v ní tolik místa a radši jsem se do zavařování pustila hned. Rozhodla jsem se pro sirup a džem. Obojí je tak trochu podobné brusinkám a černému rybízu, zkrátka příjemně aromatické, trochu natrpklé plody, ne moc kyselé. Jsou všemožně prospěšné lidskému zdraví, ale kvůli tomu to nedělám :), prostě nám chutnají, i vnučkám.
Prošla jsem si ještě další dostupné recepty a pro letošek zvolila sirup vyráběný zastudena, který pak ale stejně zasterilizuju, aby vydržel. Dělám to i s citronovým a na chuť to nemá žádný vliv. Na úbytek vitamínů nepatrný, nejvýš tak na C. Vymačkaná dřeň se ještě může svařit na džem.
Začala jsem tedy namočením omytých bobulek do vody, na dva litry arónie jsem dala 2 litry vody. Přidala jsem šťávu ze dvou citronů a nechala stát do druhého dne. Pak jsem vše rozdrtila tyčákem a přes utěrku na cedníku vymačkala čistou šťávu do druhého hrnce, bylo jí 2, 25 kg. Přisypala jsem polovinu její váhy cukru a míchala průběžně jistě hodinku, než se úplně rozpustil. Hotový sirup (3 l) jsem přelila do lahví. Takhle by nějaký týden vydržel.
Recept na džem pečený v troubě se mi zdál šikovný. Do hlubokého plechu jsem nasypala další 2 kg arónie a vymačkanou drť (400 g), k tomu jsem ještě přidala dvě hrušky a dva citrony, víc už jsem doma neměla. Mohlo by být ovoce více a taky třeba jablka. Zasypala jsem vše cukrem (polovina váhy ovoce) a kořením: skořice, hřebíček, badyán, kardamom. V troubě jsem nechala pracovat asi dvě hodiny a upekla jsem tak něco jako kompot. Bylo jasné, že džem potřebuje zahustit nějakým pektinem, a v tom okamžiku se ukázalo, že pečení na plechu v troubě až tak dobrý nápad nebyl. Nešlo by s tím vůbec manipulovat. Tak se mi podařilo přemístit budoucí džem do hrnce, částečně rozmixovat a přidat pektin (čistý, 20 g) a ještě trochu rumu na dochucení a bylo za pár minut dovařeno. Džem by vydržel už takto.
Ale obojí jsem pro jistotu zavařila, může se pak uchovat i několik let.
Nejnovější komentáře