S houskami a dalším pečivem mám trochu potíže. A to chleba z kvásku peču pravidelně a celkem se mi daří, i když ne vždy ukázkově.V poslední době jsem vyzkoušela hned dva recepty, jeden dobrý a jeden ne.
To jsem se nechala zlákat na jednoduchost (mouka, voda, droždí) a krátkou dobu kynutí, ale holt se to úplně nevydařilo. Kaiserky nevykynuly dost a byly málo nadýchané. Zkoušela jsem už i houstičky z těsta téměř vánočkového, ale taky zůstaly hutnější.
Recept na dalamánky mívá podobné vady, ale tentokrát jsem našla snad ten pravý: povedly se opakovaně. Jsou to tradiční prvorepublikové dalamánky.
Na osm až deset dalamánků stačí 350 g pšeničné hladké mouky, 150 g žitné hladké mouky, necelá lžíce soli (10 g), 2 lžíce octa, 15 g čerstvého droždí, 1/2 lžičky kmínu a fenyklu, 330 g vody.
Vše se nasype do mísy robota a hněte celých deset minut, to je důležité. Ručně to bude trvat ještě déle. Pak se těsto nechá půl hodiny odležet. Rozdělila jsem ho na 10 stejných kousků a tvarovala z nich na pomoučeném vále dalamánky, nejprve válečky a potom jsem jim vytvarovala tenčí špičky. Naskládala jsem je na plech (vejde se na jeden), zakryla mikrotenem a nechala kynout na dvojnásobek velikosti – nejméně zase půl hodiny. Před pečením se dalamánky podélně naříznou a můžou se posypat solí a kmínem nebo fenyklem. Do trouby vyhřáté na 250 stupňů jsem vložila i hrnek s vodou. Pečou se tři minuty, pak ještě asi 12 minut na 190 stupňů, až mají pěknou barvu.
Vše se nasype do mísy robota a hněte celých deset minut, to je důležité. Ručně to bude trvat ještě déle. Pak se těsto nechá půl hodiny odležet. Rozdělila jsem ho na 10 stejných kousků a tvarovala z nich na pomoučeném vále dalamánky, nejprve válečky a potom jsem jim vytvarovala tenčí špičky. Naskládala jsem je na plech (vejde se na jeden), zakryla mikrotenem a nechala kynout na dvojnásobek velikosti – nejméně zase půl hodiny. Před pečením se dalamánky podélně naříznou a můžou se posypat solí a kmínem nebo fenyklem. Do trouby vyhřáté na 250 stupňů jsem vložila i hrnek s vodou. Pečou se tři minuty, pak ještě asi 12 minut na 190 stupňů, až mají pěknou barvu.
Pečivem k zakousnutí nebo pro návštěvu jsou i pagáčky. Dlouho jsem nad nimi váhala, zkoumala recepty. Jsou trochu pracnější. Typické pro ně je překládání těsta jako u lístkového, i když jsou i varianty bez tohoto kroku. Dělají se se škvarky, zelím, sýrem, brynzou, bramborami. Líbí se mi tento postup, kdy se těsto zadělá večer, odloží se kynout do lednice a druhý den se jednoduše překládá (bez čekání) a peče. Vyjde na dva plechy.
V robotu jsem zadělala nejprve 1/2 kg mouky, 1/2 droždí, 1/2 lžičky prdopeče, 1,5 lžičky soli a 250 g Hery, přidala 200 ml zakysané smetany, 1 žloutek a lžíci sádla. Hladké těsto jsem v sáčku odložila do lednice. Druhý den, kdy už bylo vykynuté, jsem rozválela 1 cm placku, polovinu potřela sádlem (výborné je kachní) a posypala 200 g strouhaného sýra, přeložila napůl a potom na třetiny a vyválela na 1,5 cm silnou placku. Nožem jsem do ní nadělala rýhy a potřela rozšlehaným vejcem, posypala sezamem a sýrem a opět potřela zbytkem vajíčka. Vykrajovala jsem kolečka těsně u sebe, ale odkrojky jsem dala péci také (nejde je znovu zpracovat a vykrájet, když jsou už potřené tím vejcem a vším posypané – aspoň něco zbyde na chutnávání 🙂 Pekla jsem na 200° do růžova, cca půl hodiny.
S bramborami se pagáčky udělají stejně, taky byly dobré. Je třeba asi 200 g vařených brambor, které se dobře osolí. Krájela jsem na čtverečky, je to pak bez odpadu. Se zelím totéž, avšak ještě jsem je nedělala. Na brynzové je třeba na toto množství smíchat 200 g brynzy a 200 g uvařených postrouhaných brambor, 2 vejce.
Výborné jsou škvarkové, recept zas trochu jiný,(červen 2020 + 2024)
Nejnovější komentáře