Ragú vlastně vaříme docela často, i když to původní bylo hlavně jen z masa. Tohle hovězí tu ještě nemám, tak přidávám.
Měla jsem pěkný kus irské kližky, přes kilo, na obyčejný guláš mi to přišlo škoda. Na burgundské hovězí jsem zas neměla vhodné červené víno, jen bílé… Tak jsem maso nakrájela na větší kostky, osolila a opepřila, pěkně opekla na směsi sádla a oleje a dala stranou. Nakrájela jsem kořenovou zeleninu včetně cibule a pórku a taky ji postupně orestovala i s kostičkami slaniny a ještě trochu osolila a opepřila, přidala provensálské koření a všehochuť (nové koření). Vrátila jsem maso do pekáče a vše jsem zalila bílým vínem. I v tomto případě by bylo červené asi lepší, ale holt nebylo. Když vše vařilo, stáhla jsem teplotu asi na půlku (mám indukci, na 4 z 9) a nechala vše dusit dvě hodiny.
Po ochutnání jsem přidala plechovku sekaných rajčat a maso jsem trochu shrnula ke straně. Zeleninový základ jsem zčásti rozmixovala tyčákem, nechtěla jsem vyrobit hladkou omáčku, ale šťávu s kousky. Potom jsem teprve vmíchala plechovku fazolí a ještě další hodinku dusila, aby bylo maso dost měkké. Chutě se mezitím propojily, ještě jsem trochu dosolovala. Ragú patří k jídlům, kterým vyloženě prospívá odležení, tak se hodí připravit předem a ohřívat nebo nakrabičkovat k odnesení.
Do ragú se může přidat i nějaká uzenina, místo rajčat a fazolí se dá dochutit houbami nebo po italsku s rajčaty a olivami či naopak po staročesku: stačí do základu přidat jablko, dochutit nadrobeným perníkem a povidly, jinak tedy vše stejně. Na ragú se může použít i krůtí nebo králičí maso, zvěřina.
Ladí k němu snad všechny přílohy, od knedlíků po rýži, brambory a těstoviny, bramboráčky, lokše, svítek, noky i pečivo.
