Nějak nemám dost nových receptů, které by stály za zveřejnění. Osoba blízká má nejraději svůj oblíbený výběr klasických jídel a vnučky taky. Nicméně jsem se rozhodla konečně (!) po letech úvah, upéct si kachnu na pomerančích… U nás doma se kachna ani nedělala, máti tvrdila, že jsou to samé kosti a pro rodinu že je toho málo. A kachna na pomerančích, to byl symbol nedostižného prvorepublikového luxusu, recept ani nebyl dostupný, jen se o tom občas snilo.
Dnes je zas naopak problém mezi po síti dostupnými recepty vybrat ten správný. Prošla jsem jich jako obvykle více a rozhodla se pro celkem jednoduchou verzi pečené kachny s pomerančovým glazé. Uvažovala jsem, zda si neupéct jen prsíčka nebo péci rovnou v porcích? A co vůbec s tím zbytkem, bude mi to někdo jíst? Syrová kachna měla dvě kila.
Pekla jsem ji pak běžným způsobem pomaleji celou, tedy očistěnou od zbytků pisků, vymytou, bez konců křídel a mazových žláz na biskupu, jen osolenou, ne s kmínem, ale s tymiánem. Jak jsem vyčetla, může se podložit mrkvemi a celerem pro lepší chuť. To doporučuji, dala jsem jich pár na dno, ale kůže se mi stejně přilepila. Kachnu jsem vycpala cibulí a pokrájeným vymačkaným pomerančem, šťáva byla základem na glazé. Nohy jsem svázala a bez dalšího polévání ji pekla v přiklopeném pekáči asi dvě až dvě a půl hodiny na cca 140-150 °C, jednou jsem ji obrátila. Z drůbků a odřezků jsem uvařila polívku, asi 4 porce.
Připravila jsem si glazé ze šťávy ze dvou pomerančů, ostrouhané kůry z jednoho, asi 2 lžic sójovky, 2 lžic medu, 1 lžíce hořčice a trochu koření, hodí se provensálské a jeho deriváty, mleté nové koření, pepř, muškátový oříšek, lze i česnek, sůl dle té sójovky. Vše se povaří na pánvi, až glazé trochu zhoustne.
Poté jsem z pekáče s už dosti měkkou kachnou sebrala sádlo, vypeklo se ho maličko. Kachnu jsem polila půlkou glazé a dala péci na vyšší teplotu, tak 160 °C, již odkrytou. Po půlhodině jsem ji obrátila, polila druhou půlkou glazé a dopekla. Zeleninu zpod kachny i zevnitř jsem vyhodila, ta dobrá nebyla. A kachna byla hotová. Může být vypečená až do křupava, to jsem neměla, naopak jsem chtěla více té dobře ochucené šťávy. Koření s kůrou jí dalo lehký šmrnc, mě chutnala velmi dobře. A co s ní teď, když jsem si přání upéct ji splnila?
Neplánovaně jsem potřebovala řešit večeři pro rodinku, tak bylo po problému. Podávala jsem s rýží a výtečnou šťávou, maso se rozpadalo, tak to jsem ani nefotila. Holky ji jedly až na tu nejmladší, té kachna voněla divně. Ale obraného, vlastně trhaného masa pak ještě dost zbylo, čili celkem by to vydalo jistě na 5 dospělých porcí. Měli jsme ji ještě o víkendu.
Nejnovější komentáře