Letos jsem se rozhodla pro vánočky ze slánku. Peču z něj dost často, pečivo déle vydrží a méně po něm pálí žáha… Dělám tak nejen koláčky, ale i běžné mazance na snídaně. Recept tu zatím nebyl, tak přidávám.
Vánočka ze slánku, inspirace zde. Slánek aspoň půl dne předem nebo večer udělám z 1 dl vody, 10 g soli a 20 g droždí. Pár hodin před hnětením si dám povolit tuky, letos jsem kombinovala máslo a heru, celkem 250 g, a k tomu je dobré přidat velkou lžíci sádla, měla jsem ještě husí. Do mísy robotu jsem dala 1 kg směsi hladké a polohrubé mouky, 600 a 400 g, ale poměr může být libovolný, K tomu 3 žloutky a 1 vejce, 250 g cukru, slánek, asi 350 ml mléka, citronovou kůůru, vanilkovou pastu, muškátový oříšek a zapnula robot. Mléko jsem ještě trochu přidávala. Když bylo těsto soudržné, přidala jsem postupně všechny tuky a dál hnětla skoro půl hodiny, střídavě na vyšší a střední výkon, až bylo těsto jao plastelína a odlepovalo se od mísy. Vypadá až moc měkce, ale jak vykyne, zpevní, a válením pramenů se taky utuží. Jen musím zopakovat, že to dlouhé hnětení je podle mě nejdůležitější krok, který jsem dlouho nebrala dost vážně. Mísu jsem zakryla sáčkem a nechala kynout asi tak dvě hodiny. Pak jsem vše ještě ručně prohnětla a nechala dál kynout. Když mám pocit, že je moc chladno, dávám těsto kynout do trouby s rozsvíceným světlem, to ji vyhřeje tak akorát.
Vše, co je na fotce, je z toho 1 kg mouky. Těsto jsem rozdělila zhruba na půlku, z jedné oddělila asi jako na dvě větší housky. S vnučkami jsme upletly prameny na malé vánočky, daly jsme dolů tři a nahoru dva, cop splést jim šlo snadno. Menší vánočka byla tradičně z 9 pramenů, tedy 4, 3, 2, u čehož taky mohly účinně pomáhat. A vše na přání bez rozinek a mandlí. Druhou půlku jsem naopak trochu vytunila rozinkami i svojí pomerančovou kůrou. Pletla jsem ze šesti, ale pořád si to dobře nepamatuju, tak jsem musela začátek předělávat podle návodu. Beztak nemám vánočku rovnou, neb prameny neumím udělat stejně silné. Na plechu ještě kynuly další skoro hodinu, než jsme je trochu potřely bílkem a na tu velkou přišly mandle. Vše vykynulo řádně, tedy hodně. Pekla jsem najednou na horkovzduch, 15 minut na 180 °C, pak na 160 °C a ke konci jsem zas přidala, neb byly moc světlé, celkem asi hodinu. Asi dvakrát jsem plechy přetáčela, zleva doprava, nahoru i dolů, ale nic dramatického.
Po vychladnutí jsem se rozhodla tu velikou beztak přepůlit, neb by se mi nikam nevešla, a taky hrozilo, že se zlomí. Měla jsem tak příležitost kousek ochutnat – velmi uspokojivé! Doplním pak, jak chutnala později.
Ořechové kostky jsem v posledních letech nedělala, dokud vnučky byly tak malé, že ořechy nejedly, vždyť peču hlavně kvůli nim. Nyní jim už i zachutnaly, tak jsem našla svůj recept na starém blogu. Ještě jsem ho porovnávala s dalšími na netu a odchylky byly minimální. Těsto se udělá z 250 g moučkového cukru, 250 g másla(tuku), 250 g mletých ořechů, 150 g hrubé mouky, sněhu ze 4 bílků. Nejdřív jsem rozpustila tuky a dala vychladnout. Pak jsem umlela ořechy a ušlehala sníh se špetkou soli. V robotu jsem smíchala mouku, ořechy a cukr, promíchalas tukem a nakonec přidala sníh. Vzala jsem ale menší formu, chtělo by to trochu větší, tak 25×30, aby těsto nebylo moc vysoké. Vymazala jsem formu omegou nebo se dá papír. Upeklo se pěkně a bylo rovné. Mezitím jsem umíchala polevu ze 4 žloutků, 200 g moučkového cukru a 1 lžíce citronové šťávy. Lepší je vyšší miska a opatrně šlehat metlou na tyčáku, až bude poleva hustá a na okrajích začne tuhnout. Vlila jsem ji na těsto a nechala schnout, po zavadnutí jsem posypala trochu cukrovým zdobením, jinak se dávají i půlky ořechů. Vše se nechá ležet nejlépe přes noc, ale zas je dobré si polevu včas předkrájet…no, měla jsem ty vrstvy trochu vysoké, tak mě to trochu zlobilo. Odolejte pokusům krájet kostky před odležením, bude se hodně drobit a nedostatečně tuhá poleva lámat.
Předtím jsem už upekla další potřebné druhy, no nejsou všechny ani nafocené, ale medové trubičky jsem už naplnila a důlkové kakaové s karamelem taky. Na stůl má přijít devět druhů, nějak se tahle povědomost ztrácí. Někdo se holedbá třeba s 24, jiný se ujišťuje, že stačí 2 nebo 3 druhy… Cukroví se nepeče kvůli rozežranosti, ale je to původně obřad, který má zajistit dostatek všeho v dalším roce. A devítka znamená v lidové magii nejvíc.
Chtěla bych mít co nejširší spektrum chutí, zároveň vyhovět přáním rodiny. Ořechové budou jen pracinky a ty kostky, čokoládové jsou důlkové sádláčky a trubičky s ganache uvnitř, dál medovníkové koule z domácího těsta s karamelem, linecké s marmeládami, hlavně kdoulovou, citronové důlkové s lemon curdem a polevou, s ovocem marokánkové koule, neb se mi trochu nepovedly… Kokos nemám moc ráda, tak nepoužívám, stejně jako všechny namleté sušenky a oplatky a salko a nepečené spatlaniny, příliš mnoho krémů a barevných polev. Letos nedošlo na rohlíčky ani na makové cukroví nebo suchárky s mandlemi, na ty jsem nenastřádala dost bílků. Chtělo by to ještě něco ovocnějšího, ale to zastoupí ovocný salát…
Nejnovější komentáře