Předvánoční povídání včera v knihovně na Hradčanech bylo nakonec jediné z plánovaných tří. Minulý týden mi to nemoc nedovolila. Ale cukroví na ochutnávky napečené bylo, tak jsem tentokrát nabízela šest druhů cukroví a jedno slané pečivo. Vybírala jsem spíše starší recepty, tedy klasické cukroví bez čokolády, krémů a podobně. Marcipánky, jablkový sýr, pracny, podvodnice, důlkové koláčky z karobu, medovníkové koule a slané podvodnice. Recepty jsou zde na webu. Na fotce jsou ještě kokosky, vanilkové rohlíčky a kaštany.
V rozhovorech u cukroví jsme se dotkli i různých témat, která s recepty souvisí. Totiž dnes už i ty nejstarší žijící babičky znají jen všelijak ošizené a náhražkové verze, pocházející od 30. let přes válku a chudá léta padesátá i nedostatky oplývající léta sedmdesátá. Jelikož máme tendenci si vše z dětství idealizovat, vzpomínají na tyto nevalné recepty i dnešní padesátníci, ostatně jiné neznají. A tak se stále melou nejrůznější sušenky a piškoty do těsta místo ořechů (pracny z tatranek!), místo čokolády se dává kakao a ztužený tuk, případně další tyčinky (margot, kaštany, kofila), místo másla margarin, místo žloutků pudinkový prášek, místo smetany kondenzované mléko… To jsou jen ty nejčastější. Smysl cukroví v tom není. Měla jsem to štěstí, že mě do tajů pečení a vaření zasvěcovala babička (*1906), pamatující i lepší časy. Navíc měla vybraný smysl pro skutečné lahůdky, a tak ty dobou vynucené náhražky uměla náležitě okomentovat. Mohu tedy dnes dohledávat původnější recepty, zvlášť když staré knihy včetně kuchařek jsou dostupné i online.
Advent je dnes plný světel, ruchu, zábav, akcí, večírků – místo klidného rozjímání a postního odpírání si potěšení všeho druhu. Moderní doba s nejtemnějším obdobím roku pěkně zatočila! Kéž by všechna ta světýlka aspoň fungovala tak, že vyženou zlé a nečisté síly i z nejzazších koutů, jak byl jejich dávný rituální smysl…
Nejnovější komentáře