Znáte tyhle zvláštní lusky – plody rohovníku (Ceratonia siliqua)? Pohledný stálezelený strom roste ve Středomoří. Říká se mu také strom cukrářů a klenotníků. Začíná plodit po několika letech, ale rozpětí, uváděné v různých zdrojích, je tak široké, že číslo ani neuvedu. Jeho lusky (struky) dozrávají dva roky, ale mohou se sklízet i ty ještě zelené. Konzumuje se nasládlá dužina, nazývaná karob.
Podle legendy se jím živil svatý Jan Křtitel, když odešel do pouště.
Moje babička mi ještě vyprávěla, jak se svatojánek prodával na Zlatou neděli jako sladkost pro děti, podobně jako sušené švestky. Přivezli jsme si tehdy pár lusků od Jadranu a suché je rovnou žvýkali, ale ta chuť je přece jen trochu zvláštní, taková lehce mýdelnatá. Nezapomněla jsem ji, když mi po letech kamarádka přivezla pro zajímavost jeden lusk z Kréty.
Po upražení se svatojánský chléb používá jako náhražka kakaa, které chutí silně připomíná. Neobsahuje však žádné alergeny ani kofein, a tak je vhodný pro alergiky a kojence. Vyrábí se z něj i mouka pro bezlepkovou dietu. V sortimentu zdravé výživy jsou i karobové tyčinky či pomazánka. Karob se používá také do čokoládové náplně i do waflí nebo jako poleva na sušené ovoce.
Léčí se jím kašel i průjmová onemocnění, snižuje cholesterol v krvi, má příznivý vliv na trávení. Hodí se pro každou dietu. Svatojánský chléb obsahuje vitamíny skupiny B, minerální látky, zejména draslík, hořčík a vápník, ale i stopové prvky, tedy železo, mangan, chrom, nikl a měď. Je v něm vláknina a pektin. Karob se proto používá i jako krmivo pro dobytek, koně, hlodavce nebo papoušky.
Zrníčka se nekonzumují. Avšak jejich význam tkví v něčem jiném – byla od nich odvozena jednotka hmotnosti diamantů karát, původně z arabského kharrub. Traduje se, že všechna zrníčka rohovníku jsou stejně velká a těžká. Pravda je však trochu jinde, prý spíše bylo těchto zrníček ve starověku všude dost, a tak se používala k vážení. Vybírala se pro tyto účely ta průměrná, zhruba stejně velká zrnka, vážící přibližně 1/5 gramu, což tehdy bylo považováno za dostačující. Metrická hodnota karátu byla mezinárodně uznána až v roce 1907.
Jeden malý hnědý lusk – není fascinující, kam až nás pátrání po jeho historii zavedlo? Já už si rozhodně při konzumaci karobové cukrovinky nezapomenu vybavit i diamanty 🙂
Koupila jsem ho už vloni na podzim v prodejně s čajem, kávou a kořením, také ho najdete v sortimentu zdravé výživy. Počítat je třeba i s jeho sladkostí, která pečením více vynikne, takže cukru v receptech trochu ubírám. Jako u kakaových těst je potřeba hlídat, aby se těsto nepřepeklo a nebylo pak suché.
Fazolový chlebíček/dort
Fazole nasladko, podivuje se někdo? V dobách nedostatku se často používaly jako náhražka mouky, navíc luštěniny jsou zdravé, výživné, třeba v moučníku někoho přesvědčí… Recept je jednoduchý. 2 plechovky červených fazolí (v jemném sladkoslaném nálevu), 8-10 lžic javorového sirupu (med, cukr), 6 vrchovatých lžiček karobu nebo kakaa, 4 vejce, 75g sušeného ovoce, hrstka kešu oříšků (i jiných) Fazole dáme na cedník, propláchneme a necháme okapat. Pak je rozmixujeme s vejci a karobem na jemnou kaši. Může se přidat i lžíce CZ mouky. Přidáme ovoce a oříšky a nalijeme do máslem vymazané a mletými oříšky vysypané formy. Pečeme v troubě při 170 °C po dobu 30-35 minut.
Do třetice dávám recept na důlkové koláčky-sádelníky s karobem. 300 g mouky, 150 g karobu, 100 g moučkového cukru smícháme, spojíme 200 g vlahého rozpuštěného sádla a necháme odležet. Tvoříme kuličky s důlkme a zvolna pečeme asi na 160 °C tak 10-15 minut, aby se nepřepekly, špatně se to poznává. Budou po upečení trochu sypké, zpevní, až sádlo ztuhne. Na rozdíl od kakaových koláčků mi ty karobové nikdy nepopraskají. Můžou se taky už péci naplněné výraznější marmeládou nebo po upečení zalít čokoládovou polevou. Plním nejradši směsí rozmixovaného sušeného ovoce, základem jsou rozinky v rumu, dávám i pomerančovou marmeládu, švestky, brusinky, povidla a samozřejmě rum. Zakápnu čokoládou.
Nejnovější komentáře