Povedlo se mi to teprve podruhé, ale k svátku Alžběty 18. 11. zkrátka posvícenské menu pasuje. Je to taky po jarních narozeninách holek příležitost k setkání trochu širší rodiny.
Tentokrát jsem se nachystala na husu a vnučka si přála čokoládový dort, jak jinak než s Elsou. Vše jsem důkladně rozmyslela, kdy co nakoupit, uklidit, kam to dát, jak a kdy připravovat, aby to pak bylo ve správnou dobu hotové a abych měla mezitím i čas na regeneraci. Něco jsem si připravila předem, třeba hnětynky a bramborovohouskové horácké knedlíky. Nyní je chladno, tak vydrží pár dnů v lednici nebo na balkoně a lehko se před podáváním napaří. Dají se i zmrazit. Pár mi zbylo, takže toto množství je cca na 10 normálních porcí: 1 kg uvařených brambor nastrouhám, přihodím 8 pokrájených rohlíků, 2 vejce, 250 g hrubé mouky, asi 200 ml mléka, sůl a velkou hrst petržele. Vše zpracuji rukama na téměř nelepivé těsto a utvořím koule asi pěticentimetrové (15 kusů), ty se vaří tak 8 minut. Tentokrát jsem umotala šišky do fólie, měla by být všude dvojitě a konce dobře zatočené. Během vaření (asi 12 minut) se mi vždy trochu rozmotá, ale to nevadí, knedlík se už nerozběhne.
V pondělí jsem pekla kakaový dortový korpus, vyšel pěkně. Na dort 20 cm v průměru jsem vzala 5 vajec, 150 g cukru, 120 g mouky a 30 g kakaa, 5 lžic oleje a špetku soli. Nyní nechápu, proč se mi to zdálo celý život složité, málokdy se piškot povedl. Mám zkrátka výborný a snadný recept od cukráře Mirka Hlouška. Bílky vyšlehat do tuha se solí a cukrem přidávaným po částech, do sněhu přidat žloutky s olejem jen promíchané a zašlehat, pak postupně přidávat mouku s kakaem a ručně lehce smíchat. Do dortovky stačí dát papír na dno, já mám posunovací ráfek. Peče se na 150° asi 40 minut. Po částečném vychladnutí se odkrojí od boků, může se otočit vzhůru nohama a bude rovný. Nechala jsem ho odležet do druhého dne v mikrotenovém sáčku na lince, žádný problém. Ještě jsem si připravila ganache ze 2 čokolád a 3 šlehaček (600 ml). Na zvýraznění chuti jsem přihodila lžíci instantního kafe. Polovina šlehačky se zahřeje k varu a nalije na nalámanou čokoládu, rozmíchá, přidá se druhá polovina a rozšlehá se tyčákem. Druhý den se krém vyšlehá.
Mělo se nás sejít celkem deset, z toho tři děti. Umístím je ke stolu? Ale jo, v čelech po dvou, po stranách po třech. Židlí je akorát. Nádobí též. Ladící ubrus, ubrousky, květina. Ale to přišlo na řadu až v den oslavy.
Ovšem znáte to, když chcete rozesmát Boha, vyprávějte mu o svých plánech… Platilo to i v tomto poměrně jednoduchém případě. Když jsem si říkala, že to krásně stihnu a upeču s vnučkou ještě i nějaké martinské rohlíčky, začalo přituhovat: na hlídání jsem v úterý měla holky dvě, ještě tu malou. S rohlíčky to moc nešlo dohromady, navíc se mi těsto s droždím bez kynutí nějak lepilo, ani vnučce to nešlo motat. Pečením ještě trochu popraskaly, jak se náplň nafoukla. Výstavní nebyly. Ještěže další babička přinesla svoje ořechové. Do toho telefon – ve školce covid. Změna plánů: děti se musí otestovat, zítra uvidíme. Tak jo, vnučka ještě stihla potřít dort krémem, polevu už ne. Byla hrozně zklamaná, Kdyby to chytla, byl by dost velký problém. Doufala jsem, že bude v pořádku, byla ve školce jen chvíli v pondělí.
Jak zatím s přípravami? Uvážila jsem, že už to dovařit musím, jídlo budou mladí muset rozvézt. Ostatně husa se rozmrazovala, knedle byly hotové, zelí není problém, mám sáčkované červené. Dort jsem ještě večer polila zrcadlovou kakaovou polevou a dozdobila. Poleva není složitá. Smíchá se a povaří pět minut 75 g vody, 30 g kakaa, 60 g šlehačky a 90 g cukru. Zatím jsem si namočila 3 plátky želatiny do vody, po odstavení ji vymačkanou vmíchala do kakaové omáčky a už jen občas během chladnutí zamíchala. Polevu je možno přecedit, kdyby v ní byly nějaké kousky, ale nebylo to třeba. Nalévat na dort se má při 35 stupních, aby nestékala a ani moc rychle netuhla, a to naráz. Dort s krémem jsem měla vychlazený. Dala jsem ho opatrně na mřížku položenou na plechu a polila, ale na bocích se udělaly spíš nějaké stékance než celistvá vrstva, no nevadilo to. Nejhorší je ta manipulace s dortem, aby se nepoškodil. Měla jsem ho na potírání krémem podložený proužky papíru, podebírala jsem dortovou lopatkou a velkým nožem a jakžtakž se to zdařilo, jen jsem neudržela čistou podložku a přesunout ho na tác bez ní jsem se už neodvážila.
Odpoledne jsme měli výsledky, všichni v pořádku. Dost se mi ulevilo. Tak jsem zase obnovila původní plány.
Husu jsem začala péci večer, dlouho se rozmrazovala. Umyla jsem ji a otřela papírovými utěrkami, pak začala pinzetami zbavovat pisků (ano, s -i-), taky mazové žlázy na biskupu jsem odstranila. Konce křídel šly rovněž pryč, vybrala jsem i volné sádlo z břicha. Postupovala jsem víceméně podle Florentýny. Husa však byla větší, 4, 5 kg, přidala jsem půlhodinu pečení na břiše v první fázi a potom ještě hodinku při dopékání druhý den na 140°. Na mřížce to šlo fakt dobře, ale musela jsem na závěr husu ještě otočit, zespoda se mi stejně neopekla. Dohromady tedy nějakých šest hodin. Mezitím jsem slila sádlo a z výpeku připravila šťávu k polívání, rozmixovala jsem kousky a zahustila jen lehce instantní jíškou, chuť měla dobrou. Husa se snědla celá, maso bylo dost měkké a šťavnaté, ne sádelnaté, opravdu pěkně vonělo, a tak všem chutnalo.
Mezi pečením husy jsem již jen podusila zelí s cibulí a jablky a upravila stůl. Nápoje byly na balkoně. Během návštěvy už nebylo moc prostoru na nějaké focení, tak jen orientačně. Dort jsem osadila figurkou Elsy a vypadal docela dobře, hlavně taky chutnal. Holky mezi jídly okusovaly rohlíčky a hnětynky, nejvíc ta nejmenší. Všichni byli rádi, že se nám po delší době to setkání zdařilo, v současné situaci to stejně bylo na poslední chvíli.
Nejnovější komentáře