Léto, teplo, prázdniny, to je pro mě málo vaření. Navíc taky hlídám vnučky, které začaly vyžadovat sladká jídla, ponejvíce palačinky nebo lívance. Dělala jsem kváskové, měla jsem ještě odložený kvásek z omlazování. Pro změnu jsem vzala zavařené borůvky a zahustila jsem je trochu škrobem.
Dalším jídlem skoro bez vaření bylo uzené, domácí rozmražené noky a zelí ze sáčku. Trochu škvarků a cibulky vše doladí, jinak by to bylo moc suché. Směle řadím mezi sprinty, tedy jídla do 15 minut na stole.
Ananas jsem využila pro změnu na dosti rychlou přípravu omáčky sweet&sour, podle Pohlreicha je za chvíli: kostky nebo nudličky vepřového (stačí menší, tak 1,5 cm) jsem naložila do směsi sójovky, vejce a škrobu a nechala stát (i do druhého dne). Pak jsem maso v dostatečném množsví oleje orestovala dohněda a vyndala, oleje většinu slila a na zbylém restovala zeleninu: jednu cibuli, tak dvě mrkve, 2 papriky, 2 stroužky česneku. Přidala jsem lžíci cukru, trochu sójovky, octa, 2 lžíce protlaku (můžou být i sekaná rajčata) a pokrájený ananas, stačí tak čtvrtka menšího. Maso jsem vrátila do zeleniny a už to prakticky bylo, trochu jsem přislazovala a přisolovala, kvůli sójovce až na konec.
Špagety se slaninou, kečupem a sýrem si z nostalgie dělám pro sebe tak dvakrát do roka. Musí to být kečup Heinz a parmazán, to je zásadní pro správnou chuť z mládí. Moje úchylka, Italům to neříkejte… Kupodivu zachutnaly i muži, tak mu je občas uvařím jako posledně, když jsem měla pár hub, které on nejí. Dala jsem si je na špagety podušené i se slaninou, ale bez kečupu :). Rychlovka, tedy další sprint.
Polévky jsem vařila jen z bujónové pasty a trochu zeleniny s nudlemi, abych sladké obědy trochu vylepšila, ale holky polévkám moc nedaly. Plánovala jsme ještě domácí pizzu nebo aspoň salný koláč z listového těsta, ale o těch bude zas příště.
Někdy navařím trochu do zásoby, upekla jsem plech karbanátků a pár paprik plněných kuskusem a cuketou.
Je to pokrm převzatý ze staršího Apetitu, který si jen malinko upravuji a zjednodušuji. Na webu už není. Lze použít jakékoli papriky, jakýkoli sýr a cuketu zaměnit za lilek, který v této podobě radostně zkonzumoval už nejeden jeho odpůrce!
Zapnu troubu na 200-220 stupňů. Papriky (4-6 ks) překrojím i s kouskem stopky na poloviny, odstraním jaderník – nejlépe nožem. Naskládám na plech lehce přetřený olejem, slabě osolím a opepřím, zase zakápnu olejem, dám předpéci na asi 20 minut. Na cibuli a česneku orestuji cuketu (600g) na hrubší nudličky či kostičky, stačí asi 5 minut. Přidám koření, pepř a trochu orientální směsi. Nasypu na vše kuskus (150-200g), na něj lžíci bujónové pasty nebo dvě kostky zeleninového bujónu a zaliju vařící vodou z konvice (asi 0,5 l). Zamíchám, odstavím a nechám nabobtnat. Papriky už jsou předpečené, tak ještě do náplně přimíchám strouhaný sýr (150-200 g), nějakou zelenou bylinku a naplním. Vypečené šťávy si ani nevšímám, vsákne se. Navrch ještě posypu zbytkem sýra. Dobrá je nějaká kombinace sýrům třeba i s eidamem – balkán, niva, mozzarella, čedar, pecorino…
Když náplň zbyde, sní se jako zajímavá příloha k čemukoli, když nevyjde, uberu z ostatních paprik. I kořenit se může různě, orientální směsí třeba, mletou paprikou, ale ty bylinky udělají i ozdobu.
Papriky jsou dobré teplé, studené i ohřáté. Není to tak pracné, jak to vypadá, postup je vyhovující a bez zbytečných prostojů: trouba-papriky-cuketa-kuskus-naplnit-zapéct. Nejdekorativnější je červená.
Nejnovější komentáře