Když koukám na svoje stránky, přemýšlím, jaký asi dojem to vyvolává ve čtenářích a jaká je vlastně každodenní realita v kuchyni… Jídla bylo na svátky přiměřeně, přibližně jsem to trefila. O hlavní sváteční chody a pečivo jsme se dělili s mladými. Pár porcí kapra mi zbylo usmažených, ale naložila jsem je do kyselého nálevu a dojedly se. Nic se nezkazilo, polévky i salátu bylo akorát. Na balkoně je tak 20 kousků cukroví a 6 cm vánočky. Šípkovou omáčku jsme ještě dojídali se zbylým kuřetem (Královské – opravdu lepší). I ty silvestrovské chlebíčky na přání jsme dojedli včas.
Letos jsme měli svátky hodně omezené, vařila jsem jednou pro tetu a jednou pro mladé, víc už nešlo, ba i dnešní oběd byl zrušený kvůli horečkám nejmenší vnučky. Víc kontaktů nebylo, prostírala jsem většinou jen pro dva. K tomu mám sama různá zdravotní omezení a i bez covidu jsem na štíru s chutí, čili mě jídlo ani vaření neláká tak jako dřív. Dokonce jsem trochu pochopila ty, kteří říkají, že je vaření nebaví, obtěžuje a podobně. Mají to ale smutný život! Mně se to ale časem spraví, občas mě už i něco zaujme, navíc mám taky to psaní, a zase i facebook.
Ale nechci moc hlásat do světa příliš podrobností z osobního života, na to jsem jiná generace. Vím, že na to publikum slyší, na každou osobní zmínku je hned plno reakcí. Taky bych jich ráda měla více, ale ne za každou cenu.
O vaření a všem s tím souvisejícím však můžu psát vrchovatě. Sleduji i skupiny o vaření. Nebaví mě však stále se opakující diskuze o zcela zřejmých věcech nebo dotazy kuchyní nepolíbených jedinců (chtěla jsem napsat slípek, ale on se hned někdo urazí…) a k obdivu předkládané fotky různé kvality se zcela běžnými jídly. Aspoň sem to snad napsat můžu.
Co jednou vložíš, už někde zůstane – tedy kromě platformy blog.cz, která hanebně zklamala, ale o tom jinde. Přitom mě napadlo podívat se na jiný server, Tradiční recepty, kam jsem už tak před 9-10 lety přispívala. A ten, zdá se, funguje stále. Článečky, co jsem tam psala, už jsem nikde nenašla, ale aspoň pár receptů (přesněji 65) rozumně prezentovaných se tu najde. Budu na ně odkazovat podle potřeby, aspoň něco.
Představa ucelené sbírky vlastních receptů připomíná mlhovinu. Mám recepty na webu, na těch TR, vybrané zajímavosti na Pinterestu, u sebe v souborech v PC, v textech mých dvou knížek a v rukopisu dalšího dílu. Od mládí si uchovávám recepty v kroužkovém bloku, nově mám i dva šanony s lístečky a výstřižky. Pak bych musela vyzobat další zdroje: kuchařské knihy nové i staré, těch není víc než padesát, hodně si je vybírám :). Mám i nějaké další tiskoviny do začátku 50. let, ale nové časopisy neschovávám. K tomu recepty po matce, recepty po babičce, totéž z manželovy strany. Jsou to muka rozhodování vybrat, co dál zveřejnit. Ale témat ke zpracování se tam ukrývá mnoho. Pořád mám co objevovat a co se učit, nuda to není. Třetí knížku mého vzpomínání na vaření a jídlo už mám napsanou, obrysy další už se vyjasňují – více bude v příslušné rubrice Moje knihy.
Snad to dál bude bavit i vás.
Trošku jsem text doplnila, taky zkouším komentáře…