Pomerančový likér je prý dámská živá voda, ale také se přidává do různých dezertů. Originální Grand Marnier i Cointreau se vyrábějí podle tajných receptur, ovšem na domácí výrobu se najde návodů spousta, složitějších i jednodušších, zabírajících dva dny i šest týdnů… Není to úplně ono, ale nechala jsem se zlákat i já, jen tak pro zábavu. Hledala jsem nějaký zajímavý recept. Měla jsem v plánu ještě jednu variantu, ale na tu už kvůli viru nedošlo. Když se vaří zvlášť sirup, který se pak smíchá s ochuceným alkoholem, nestačí běžná vodka, to je výsledek moc slabý. Ovšem shánět kvůli tomu 85%ní konzumní líh, aby se vše zas rozředilo, je taky zbytečné. Já ho potřebovala už na čokoládový vánoční likér, do kterého je nutná smetana, tak tam se to našidit nedalo, to by nevydrželo. Ale s příchodem koronaviru mi muž ten líh rovnou „zabavil“, že je to na nějaké likéry škoda a mám ho nechat na případnou dezinfekci do zásoby. I hledala jsem a našla recept jednoduchý: cukr se nemusí rozvařovat, stačí ho v té ochucené vodce rozpustit, čímž se koncentrace alkoholu nesníží. Do vhodné nádoby jsem nalila 0, 5 litru vodky a nad ni zavěsila pomeranč, uzavřela. Celkem vtipné, ne? Pozorovali jsme se zájmem, zda se v parách bude či nebude macerovat, a ono jo. Za pár dnů už to bylo vidět a vodka se pomalu zabarvovala dožluta, trvá to šest týdnů…
Ještě jsem nechala pár týdnů uležet. Výsledek – skvost. Tedy docela to pomerančově voní i chutná, pachuť vodky se ztratila. Bude to příjemné malé dámské pití, ale spíš likér použiju na nějaký ten piškotový moučník, i ledová poleva se z něj může udělat. A po půl roce ležení je ještě lepší.
Nejnovější komentáře